Článek
„Je to poměrně striktní zásah do svobody slova a projevu. Znamenal by, že novináři i další osoby by nemohli veřejně vést polemiky, diskuse nad řadou témat,“ uvedl ústavní právník Ondřej Preuss.
Návrh, s nímž minulý týden ve středu přišel Vondráček na ústavně-právním výboru a který podpořili všichni přítomní členové s výjimkou pirátského poslance Jakuba Michálka, označil Preuss za velmi problematický. „Nechci snižovat hodnoty ochrany osobnosti a presumpce neviny, ale hodnota demokratické diskuse z mého pohledu jednoznačně převažuje,“ popsal advokát.
Dnes platí, že informace o totožnosti stíhané osoby nesmějí zveřejňovat orgány činné v trestním řízení, podle návrhu by je nesměl zveřejňovat nikdo, tedy ani média či veřejnost, a to až do chvíle, než padne obžaloba.
„Jde o další nepříliš chytrý pokus čelit únikům informací, které se však mají řešit na jiném poli,“ řekl odborník na otevřenou společnost a též spoluautor platného zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.
Poskytování už uniklých či jinak získaných informací podle něj chrání článek 17 Listiny základních práv a svobod, a pokud chce stát šíření informací zabránit, měl by tak činit u zdroje, tedy míst, odkud unikají, nikoliv u médií.
Kužílek označil Vondráčkův návrh za „zmatečný a nebezpečný z hlediska právní jistoty“. Zákon totiž hovoří o tom, že se informace nesmějí zveřejňovat „v přípravném řízení“, tedy před podáním obžaloby. Novinář nebo jiný šiřitel informací však nemohou vědět, kdy bylo řízení zahájeno či skončeno.
Kužílek kritizuje i způsob, jakým byl návrh poslance Vondráčka přijat - nepřišel z vládních řad, a tudíž jej neprojednala Legislativní rada vlády, ale podal jej opoziční zákonodárce, navíc ještě přímo na jednání výboru, takže nikde není dostupný jeho písemný návrh nebo zdůvodnění.
„Pan poslanec Vondráček by měl velmi otevřeně popsat, jak tento návrh vznikl, kdo ho o něj požádal, prostě celou takzvanou legislativní stopu,“ uvedl Kužílek. „I přes jeho zdánlivou neškodnost musím tento pokus odsoudit už jen pro snahu dále omezovat a zastrašovat svobodná média,“ doplnil.
Sám si myslí, že jde o „nedotažený paskvil“, který nezabrání informovat o stíhaných osobách, protože se budou moci odvolávat na už existující paragraf trestního řádu, v němž se říká, že informace o stíhaných lze publikovat, pokud převažuje veřejný zájem.
Podle Preusse se však řada novinářů může dopředu obávat soudních sporů, a pokud si nebudou veřejným zájmem jistí, mohou se zveřejněním jmen váhat. Jako příklad dal dnes už bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, kdy jde o možné zneužití veřejných prostředků, zároveň však už nejde o politika (Ludvík byl do roku 2022 členem ČSSD).
U dalších zadržených z kauzy Motol by pak mohlo být zveřejnění jmen ještě spornější. „I kdyby soud nakonec řekl, že se jednalo o veřejný zájem, málokdo chce jednáním před soudem projít,“ popsal Preuss.
Vondráčkův návrh zatím získal podporu ústavně-právního výboru. Jde o součást velkých změn trestního zákoníku a řádu, o kterých ještě bude rozhodovat Sněmovna jako celek a následně i Senát.
