Článek
Vládní předloha počítá se zvýšením platů ústavních činitelů o jedno procento od příštího ledna. Pokud by Sněmovna nestačila zákon letos schválit, zvýšily by se platy prezidenta, členů vlády a zákonodárců po několikaletém zmrazení o více než čtvrtinu.
Poslanci ale souhlasili, aby měly výbory na projednání jen 17 dní místo obvyklých dvou měsíců. Na řádné prosincové schůzi by se měla norma projednat.
Předloha počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze základny ve výši 65 103,50 koruny. Takové zvýšení by státní rozpočet vyšlo příští rok na 118,6 miliónu korun navíc místo částky 4,6 miliónu korun.
Možné je ale i vyšší zvýšení než jen o jedno procento. Premiér Bohuslav Sobotka před pár dny připustil, že by bylo možné jako vstřícný krok nespokojeným poslancům navýšit platy místo jednoho procenta o 3,5 procenta.
Hamáček chce navázat mzdy na průměrný plat
Předseda Sněmovny Jan Hamáček zase v pátek navrhl, aby se platy ústavních činitelů navázaly na průměrnou mzdu, například v koeficientu 2,5 až 2,7. Chce tak do budoucna předejít častým a podle něj ne úplně důstojným debatám o platech zákonodárců.
Poznamenal: „Mám za důležité, abychom pokud možno našli systémové řešení, aby se Poslanecká sněmovna nemusela každý rok vracet ke svým platům a debatovat podle mého názoru v ne úplně důstojné atmosféře tuto věc.”
„To znamená, pojďme nalézt řešení, které je systémové, které podle mého názoru lepším způsobem naváže platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů na platy soudců a státních zástupců. Pojďme nalézt adekvátní koeficient,” poznamenal také. Zmínil přitom 2,5–2,7násobek průměrné mzdy ve státním hospodářství.