Článek
Limit, podle MPSV diskriminační, je ale stále ve hře: sociální výbor Sněmovny přijal pozměňovací návrh místopředsedkyně TOP 09 Jitky Chalánkové, který naopak zachovává daný stav.
Jinak by se nám rodičovský příspěvek proměnil v dávku, takové bohatší porodné. Přece ho nebude pobírat někdo, kdo chodí do práce.
Podle Chalánkové by matky měly mít hlavně možnost volby, jestli se chtějí starat o děti, nebo vydělávat peníze, a v takovém případě nemají rodičovský příspěvek pobírat. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) je ale toho názoru, že současný stav diskriminuje nízkopříjmové skupiny a samoživitelky.
„Jako konzervativní politik bych měla podporovat individuální péči o malé děti. Maminka si péči může přece zajistit i prostřednictvím jiné osoby, babičky, chůvy nebo dětské skupiny. Rodičovský příspěvek má ocenit péči o dítě a maminka má možnost volby, jestli dá přednost zaměstnání, nebo péči o dítě,“ řekla Právu Chalánková.
„Jinak by se nám rodičovský příspěvek proměnil v dávku, takové bohatší porodné. Přece ho nebude pobírat někdo, kdo chodí do práce,“ dodala.
Domníváme se, že je to velmi diskriminační opatření, které směřuje proti lidem, kteří chtějí slaďovat rodinný a pracovní život, proti nízkopříjmovým rodinám.
Pozměňovací návrh k novele předložila i její stranická kolegyně, místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová, která navrhla zvýšit limit ze 46 hodin na 92, k čemuž ale sociální výbor nezaujal stanovisko.
„Výhoda pro bohaté“
Podle Marksové by limit měl být zrušen. „Domníváme se, že je to velmi diskriminační opatření, které směřuje proti lidem, kteří chtějí slaďovat rodinný a pracovní život, proti nízkopříjmovým rodinám, jež si nemohou dovolit soukromé školky, a zejména proti samoživitelkám, které tímto opatřením učiníme závislé na sociálních dávkách – 46 hodin měsíčně je přibližně jeden pracovní den v týdnu,“ řekla Právu.
„Bohatí rodiče, kteří si můžou dovolit zaplatit chůvu na neomezenou dobu, o rodičák nepřijdou. Ale ti, kteří potřebují dostupné veřejné zařízení a na chůvu nemají, jsou diskriminováni omezením počtu hodin,“ doplnila. Stát by podle ní tuto oblast neměl vůbec regulovat a měl by ji nechat na odpovědnosti rodičů.
Členové sociálního výboru za ANO se shodli limit 46 hodin zachovat, jeho zrušení nepodpoříme.
Maximální výše rodičovského příspěvku je v současnosti 11 500 korun měsíčně. Podle odhadů MPSV se náklady na soukromé zajištěné hlídání pohybují mezi pěti až patnácti tisíci korunami měsíčně, kdežto srovnatelná cena za státní mateřskou školku je přibližně 1500 korun. Mnoho matek samoživitelek je podle ministerstva nuceno zvolit si čtyřleté čerpání rodičovské, vychází tak na 3800 korun měsíčně.
Obtížná kontrola
Stát může podle ministerstva také velmi obtížně tuto podmínku kontrolovat: vedoucí mikrojeslí či dětských skupin nejsou oprávněni zjišťovat, zdali rodič pobírá rodičovský příspěvek, a pokud zjistí, že ano, nemají povinnost to hlásit.
Z kolegiality jsem podpořil návrh paní Adamové na zvýšení limitu na 92 hodin, současný stav mi zavání sociálním inženýrstvím a postrádám možnost, jak jej efektivně kontrolovat.
Návrh TOP 09 ale ve Sněmovně možná podpoří i poslanci koaličního hnutí ANO. „Členové sociálního výboru za ANO se shodli limit 46 hodin zachovat, jeho zrušení nepodpoříme. Není to pro nás ale nepřekročitelná podmínka, nebudeme mít závazné hlasování,“ řekla Právu Radka Maxová, která má v hnutí na starosti sociální oblast.
Naopak poslanec ODS Vladislav Vilímec, člen sociálního výboru, by se spíš klonil ke zrušení limitu. „Z kolegiality jsem podpořil návrh paní Adamové na zvýšení limitu na 92 hodin, současný stav mi zavání sociálním inženýrstvím a postrádám možnost, jak jej efektivně kontrolovat,“ řekl Právu.
Kompromisní návrh Adamové by podpořil i poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. „Budeme o tom ještě jednat,“ řekl Právu.