Fiala těsně před rozhodnutím ERÚ trval na tom, že energie o desítky procent nezdraží

Fiala ve Sněmovně zopakoval, že nárůst cen energií bude činit jednotky procent. Výjimkou mohou být odběratelé s dosud starými cenami. „Ale ke korektnosti je potřeba dodat údaj, že 40 procentům zákazníků také o jednotky procent cena zlevní,“ dodal.

„Žádné plošné, drastické, masivní zdražení se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak neříká pravdu, nevychází z faktu, tvrzení distributorů nevychází z čísel, která máme k dispozici. Jenom šíří paniku,“ prohlásil Fiala ve svém projevu poté, co odcitoval vyjádření českých největších distributorů energií.

„Ano, zvýšení cen nastane, takové případy najdete u malé části zákazníků, kteří měli dosud podepsány výhodné smlouvy. Ani tam, kde dojde k navýšení cen, které bude výrazné, by celková cena neměla přesáhnout letošní ceny na stávajících cenových stropech. Ve většině těchto případů nebude limit v celkových cenách překročen,“ doplnil. Upozornil ale, že stejné ceny jako před vypuknutím války na Ukrajině už nebudou.

Energetický regulační úřad (ERÚ) ve čtvrtek v poledne oznámil své finální rozhodnutí, a to že od v příštím roce regulovaná část elektřiny vzroste o 65,7 procenta, u plynu pak 38,8 procenta. Lidé tak příští rok zaplatí za elektřinu při průměrné spotřebě tři megawatthodiny o necelé čtyři tisíce korun navíc. Ti, kdo elektřinou i topí, si připlatí ještě víc. Před pár týdny ERÚ ve svém návrhu navrhoval meziroční růst u elektřiny o 71 procent a u plynu o zhruba 39 procent.

„ERÚ potvrdil přesně to, co jsem opakovaně tvrdil od konce září. Domácnosti si v příštím roce připlatí za elektřinu v průměru o méně než 10 procent. Podobné to bude u firem. O vývoji cen elektřiny mluvím otevřeně a nemám potřebu manipulovat a hrát si s čísly. To samé se bohužel nedá říct o opozici. Nekoná se katastrofický scénář, tedy, že ceny zákazníkům vzrostou o desítky procent,“ komentoval rozhodnutí ERÚ na plénu Sněmovny ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

„To prohlášení nezávislého ERÚ, které se stalo rozbuškou, bylo do značné míry předčasné a nebylo zasazeno do kontextu, proto vyvolalo obavy obyvatelstva. Je třeba podtrhnout, že to byl návrh, který bude s velkou pravděpodobností dnes upřesněn správným směrem“ řekl během dopoledne na plénu Sněmovny Fiala k původnímu návrhu ERÚ z konce října.

„Před 14 dny se nepodařila schůze k cenovým dopadům rozhodnutí vlády pro rok 2024. Dnes chceme přijít vstřícně, férově vyzvat vládu, abychom se přestali hádat a korektně se pobavili o tom, co čeká naše obyvatele a firmy v příštím roce stran nárůstu cen energií. Víme, že v ČR jsou jedny z nejvyšších cen v Evropě,“ oznámil před začátkem schůze první místopředseda hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček.

K neútočení, neřešení minulosti, ale hledání řešení pak Havlíček vyzval premiéra Petra Fialu (ODS) následně na plénu Sněmovny. „Lidé a firmy jsou otráveni a nezajímá je už, co bylo, ale to, co bude. Vyvarujme se dnes osobních útoků, vymlouvání se a pojďme zkusit hledat společné řešení, situace je vážná, ale dá se s tím ještě něco udělat. Lidé očekávají řešení,“ řekl Havlíček.

Podle něj čeští politici nesmí připustit, že zatímco v ostatních zemích ceny klesají, u nás porostou. Podle analýzy, kterou Havlíček opakovaně zmiňuje, by u 40 procent zákazníků měly v příštím roce vzrůst ceny elektřiny v řádu nízkých jednotek procent, upozornil ale, že u zhruba 15 procent odběratelů může zdražení činit desítky procent.

ANO i SPD po téměř sedmi hodinách diskusí navrhly několik usnesení, v nichž usilovaly o to, aby Poslanecká sněmovna zajistila opatření ke „zmírnění růstu cen energií od ledna 2023“, kompenzovala vysoké ceny energií domácnostem a firmám, například z příjmů z windfall tax či obnovila podporu poplatků za obnovitelné zdroje, které stát převedl zpět na odběratele. Žádné opoziční usnesení neprošlo.

Vládní pětikoalice si namísto toho odhlasovala své usnesení, v němž Sněmovna konstatovala, že „ČR zaostala v oblasti rozvoje výroby elektřiny cenově dostupných zdrojů jako jsou vítr, voda, slunce či jádro“ a dále vyzvala vládu, aby „podnikla opatření pro vznik nových zdrojů pro výrobu elektrické energie, pokračovala v opatření, která mají posílit energetickou bezpečnost České republiky, připravila strategii pro další rozvoj jaderné energetiky včetně stanovení plánů pro výstavbu nových jaderných zdrojů,“ či vypracovala dlouhodobou energetickou koncepci. Opozice se při hlasování zdržela.

„Vítám ta vyjádření o tom, že se máme vyvarovat osobních útoků, nicméně nevím, jestli jste si nespletl předsedy stran. Ode mě se určitě osobních útoků nedočkáte. Nikdy tímto způsobem nevystupuji. Vyzval jste nás, abychom se nezabývali minulostí, nicméně musíme se tou minulostí zabývat, ovlivňuje to ceny energií,“ prohlásil v reakci na Havlíčka premiér Fiala.

„Vaše strategie energetické politiky byla určitě legitimní, ale postavili jste to na tom, že jste se spoléhali na levný ruský plyn, nestavěli jste dostatečně rychle a efektivně jaderné zdroje, nevěnovali jste se výstavě OZE, což by znamenalo, že bychom měli šanci mít levnější energii. Nevyčítám vám to, byla to vaše strategie, ale dnes za to neseme důsledky,“ dodal předseda vlády a šéf vládní ODS.

K řečnickému pultu se ihned po Fialovi postavil předseda ANO a expremiér Andrej Babiš, který se hned v první větě vymezil vůči Fialovi.

„Pan premiér mluvil o korektní debatě, ale měli bychom si vysvětlit, co je korektní debata, jestli je to váš monotónní tón, různé manipulace a nepravdy. Vracel jste se do minulosti. Většina lidí, která vás poslouchala, tak vám vůbec nerozuměla, oni neví, co je regulovaná složka, oni vidí tu fakturu včetně DPH,“ prohlásil Babiš a opakovaně nařkl Fialu ze lhaní.

Sněmovna se k cenám energií sešla z podnětu ANO už před dvěma týdny. Pětikoalice však svými hlasy odmítla schválit program, tudíž se schůze neuskutečnila. Během sedmi hodin vystoupili pouze řečníci s přednostním právem, tedy předsedové stran a klubů, členové vedení Sněmovny či zástupci vlády. Tentokrát byl program díky dohodě koalice a opozice hladce schválen, budou moci tudíž vystoupit se svými návrhy také řadoví poslanci.

Zástupcům ANO vadí, že vláda chce převést hrazení poplatku za obnovitelné zdroje energií ze státního rozpočtu na spotřebitele. Ti to podle nich mohou výrazně pocítit právě na cenách energií. Ta se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a z regulované části, kterou spravuje stát.

Regulovanou část cen energií stát ještě letos dotoval, a to částkou kolem 110 miliard korun. Bylo to především kvůli loňským vysokým nárůstům cen. Podle představitelů vlády to už ale není potřeba. Za každou spotřebovanou megawatthodinu tak budou od příštího roku domácnosti a firmy znovu platit poplatek ve výši 599 korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) ale několikrát zopakoval, že koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou v porovnání s letoškem nejvýše o jednotky procent. Upozorňoval, že to mají být maximálně „stovky korun“.

Sněmovnu ve čtvrtek odpoledne čeká ještě další mimořádná schůze, a to z iniciativy vládních pětikoalice, k novele zákoníku práce, jež má řešit přesčasy zdravotníků. Začít by měla nejpozději v 16 hodin.

Předkladatelé novely ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chtějí novelu schválit zrychleně v prvním čtení. Reagují tak na protesty lékařů, kteří v návaznosti na novelu vypovídají dohody o přesčasové práci, chtějí také navýšení mezd.

Zdravotníci by podle novely mohli pracovat v nemocnicích či v záchranné službě v kuse až 24 hodin, pokud to upravuje kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení by s pracovníkem muselo uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. Zdravotníka by nebylo možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“.

Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku práce účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin. Ustanovení má platit do konce roku 2028, navrhovaná novela je ruší k lednu.