Článek
Ústavní předlohu připravili Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního hnutí ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo ve volebním programu.
Jelikož se jedná o změnu ústavy, bylo potřeba 120 hlasů, které se našly napříč Sněmovnou, zdrželi se pouze zástupci ODS a někteří sociální demokraté.
Poslanec, který by nastoupil do ministerského kabinetu, by se svého postu ve Sněmovně mohl podle návrhů vzdát oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou předsedy dolní komory. Stejně je to již při vzdání se poslaneckého mandátu.
Náhradník nastupuje z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice pro volbu ve volebním kraji, v němž poslanec, který se stal členem vlády, kandidoval.
Následně se náhradník stane členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády jako poslanec nemůže. Měl by mít také právo vystupovat a hlasovat.
V okamžiku, kdy zvolený poslanec přestane být členem vlády, přechází na něj zpět výkon práv a povinností poslance.
Kritici již dříve vyjadřovali obavy, že schválení klouzavého mandátu by ještě zvýšilo absence ministrů na schůzích Sněmovny. Na tu si opoziční poslanci často stěžují i proto, že kvůli neúčasti alespoň jednoho z členů vlády je často blokováno projednávání jednotlivých tisků.
Novelu ještě bude muset schválit ještě Senát, který nemá na projednání změn ústavy danou lhůtu. Ve hře je proto varianta, že s koncem sněmovního volebního období v říjnu předloha „spadne pod stůl“.
