Článek
Zákonná pravidla pro lobbing, která má předloha zavést, mají podle vlády premiéra Petra Fialy (ODS) snížit riziko korupce, střetu zájmů nebo bujení klientelismu. Pro hlasovalo 156 ze 180 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo, zdrželi se zákonodárci SPD, pět poslanců z hnutí ANO a poslanec STAN Petr Gazdík.
Lobbování označuje zdůvodnění návrhu zákona za legitimní součást demokratického procesu, chybějící pravidla však způsobují záporné vnímání této činnosti. O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku dlouhodobě diskutuje. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Vzniknout má registr lobbování, lobbistů a lobbovaných. Lobbisté budou muset předem resortu spravedlnosti nahlásit, že takto vystupují, a zanést do registru, v čím zájmu lobbují. Podle vládního návrhu navíc budou muset do registru vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.
V rámci přijatých pozměňovacích návrhů ale Sněmovna přijala i úlevy. Lobbisté nebudou muset informovat o schůzce, která se týkala požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu.
Kontakt státních firem například s ministerstvy pak nebude považován za lobbing. Lobbistickým kontaktem by ale byla komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci, kontakt s asistenty už ale nikoliv. Výjimky ze zákona mají dostat také územní samosprávy, tedy kraje a obce.
Pokud lobbisté nebudou zákon dodržovat, hrozit jim mohou dle předlohy pokuty až do výše jednoho milionu nebo tří procent hodnoty aktiv firmy.
Návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, aby firmy musely ve svých výročních zprávách uvádět náklady na lobbování, neprošel. Podle Michálka je přijatá podoba zákona „vykastrovaná“. Nyní předloha zamíří do Senátu.
