Článek
Proti hlasovalo 61 poslanců. Jednání o ratifikaci lisabonské smlouvy reformující Evropskou unii sněmovna v úterý večer ani po třech hodinách diskusí nedokončila.
Podle záznamu o výsledku hlasování se proti smlouvě ve středu postavilo 36 ze 79 vládních občanských demokratů. Dva z nich pak vystoupili a uvedli, že v seznamu je chyba, protože zvedli ruku pro.
Někteří další se zdrželi. Proti ratifikaci dokumentu byla valná většina komunistů a nezařazený poslanec Juraj Raninec, který před časem opustil klub ODS. Pro přijetí smlouvy bylo potřeba 120 hlasů.
"Vítám tuto skutečnost jako významný krok v ratifikačním procesu v ČR. Jde o krok zodpovědný, kterému předcházela důkladná demokratická diskuse," vyjádřil se ke schválení dokumentu vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Sněmovna souhlas s ratifikací doplnila usnesením. V něm odmítá případné snahy o to, aby se zpochybňovala platnost Benešových dekretů a poválečné majetkové uspořádání. Souhlasilo s ním 185 poslanců, proti byl jediný.
Paroubek pohaněl ODS a média
Šéf ČSSD Jiří Paroubek se po hlasování pustil do ODS a médií. Vadí mu, že pro Lisabonskou smlouvu nehlasovala celá řada občanských demokratů. „To myslím, že jenom ukazuje, jaká je evropská politika ODS. Je to trapné,“ řekl novinářům.
„Provládní noviny“ by proto podle něj měly „změnit styl psaní“ o ODS. Pochválil postup své strany, která hlasovala jednotně. „Myslím že je zřejmé každému, že bez ČSSD, jejího jednotného přístupu, by nemohla být Lisabonská smlouva přijata,“ sdělil.
„Úvahy některých sdělovacích prostředků, naprosto nechutné, o nějaké naší východní orientaci, dneska padly,“ opět se pustil do médií. „Myslím, že je to věc pana prezidenta,“ řekl ke Klausovu postoji, že chce s podpisem smlouvy počkat na Irsko.
Komunisté referendum nevzdávají
Předseda KSČM Vojtěch Filip pak prohlásil, že jeho strana nevzdává boj za vypsání referenda k Lisabonské smlouvě. „Pořád má smysl usilovat o přijetí zákona o referendu a dát občanům možnost, aby se vyjádřili,“ řekl.
Upozornil přitom, že v Senátu bude proces ratifikace komplikovanější. „Pořád ještě můžeme požádat prezidenta, aby jako v Německu nebo Polsku nepodepisoval a občané dostali možnost vyjádřit se,“ doplnil s tím, že bez podpisu prezidenta nemůže smlouva vstoupit v platnost. Filipovi vadí, že se občané mají řídit smlouvou, o které „vůbec nic neví“.
Česko bylo poslední zemí sedmadvacítky, kde se parlament k dokumentu ještě nevyjádřil. Smlouvu schválily zákonodárné sbory 25 členských zemí unie. V referendu o ní loni hlasovali Irové. Tehdy ji odmítli. Letos by se mělo všelidové hlasování opakovat.
Sněmovna ještě projedná vázaný mandát
Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek během úterý avizoval, že ruku pro Lisabon zvedne, ačkoli s výhradami. "Není to pro mě absolutní priorita. Pro mě osobně je to spíše hlasování hlavou než srdcem,“ řekl ve Sněmovně.
V pátek bude Sněmovně předložena k projednání novela jednacího řádu obsahující tzv. vázaný mandát. Jeho schválení by znamenalo, že pro předávání kompetencí do Bruselu bude třeba souhlasu obou komor parlamentu, ne jen souhlasu vlády. Topolánek ve středu k tomu řekl, že bez tohoto zákona neprojde Lisabon Senátem.
Smlouva čelí překážkám
Evropský dokument se v ČR setkal s mnohými překážkami. Loni v dubnu ho například senátoři nechali prošetřit u Ústavního soudu, který ho v listopadu shledal nezávadným. Soud však vyvrátil jen základní argumenty, celou Lisabonskou smlouvu neprošetřoval, čímž zůstal stále prostor ke spekulacím.
Před Ústavním soudem napadl dokument i její neznámější odpůrce prezident Václav Klaus, podle něhož je protiústavní. Klaus závěrem minulého roku upozornil, že smlouvu podepíše pod podmínkou, že ji schválí Irové v opakovaném referendu.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Klausovy výroky nakonec vedly i k slovní přestřelce na Hradě mezi ním a delegací Evropského parlamentu, jež Hrad v reakci na to zveřejnil.
