Článek
Pro zákon hlasovalo přesně 101 vládních poslanců, proti bylo 91.
Plat řadového poslance či senátora se bez příplatků za funkce a bez náhrad zvýší o 6,95 procenta, tedy o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér dostane o 20 tisíc korun víc, a to 294 tisíc korun měsíčně, plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun.
Prezidentské veto přehlasovali poslanci vládních stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, ačkoliv premiér Petr Fiala (ODS) v únoru veřejně prohlásil, že s výhradami prezidenta k zákonu souhlasí.
„Vůbec se nebráním debatě, že bychom se domluvili na nějakém mechanismu, kdy bychom o svých platech nerozhodovali,“ uvedl. Takový zákon nyní chystá Senát pod taktovkou svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS), předložit jej chce nové Sněmovně.
Senátoři chtějí připravit nový zákon o platech politiků
Normu na plénu Sněmovny kritizovaly všechny opoziční strany. „Sobě si přidáváte a občanům berete,“ okomentoval počínání vládních stran šéf SPD Tomio Okamura.
Znovu zopakoval svůj návrh, aby se platy politiků zmrazily. S tím na plénu vystoupil i předseda ANO Andrej Babiš. „Pětileté zmrazení by poskytlo dostatek času na to, aby se vytvořil spravedlivý a udržitelný systém odměňování politiků, který nebude odtržený od reality běžných občanů. Ano, jeden plat, žádné náhrady, například,“ prohlásil.
Součástí reformy by mělo být i oddělení platů politiků od platů soudců a státních zástupců. „Pokud bude hnutí ANO po volbách ve vládě, zmrazení platů politiků bude jedna z prvních věcí, které prosadíme, kromě zrušení poplatků pro televizi a rozhlas,“ dodal Babiš.
Pirátům vadí vysoké náhrady
Zákon kritizují i Piráti, kteří by chtěli omezit některé poslanecké náhrady, především ty za dopravu, které nyní činí ročně 456 tisíc až 682 800 korun a po přijetí zákona vzrostou až na 730 tisíc korun. „Ceny benzinu jsou stejné a není žádný důvod, aby se náhrady o x desítek procent navyšovaly,“ řekl předseda Pirátů Jakub Michálek.
Platová novela předpokládá pro letošní rok růst platů vrcholných politiků a dalších představitelů státu skoro o sedm procent, soudcovské platy mají zůstat prakticky na loňské úrovni. Novelu se proto chystají u Ústavního soudu někteří soudci napadnout, řekl již dříve šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
Kysela: Prezidentovo veto ničemu nepomůže. Tato situace neměla nastat
Na situaci upozorňoval i prezident Petr Pavel. Zkritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají stanovovat platy od začátku letošního ledna.
S předlohou nesouhlasili ani senátoři, kteří o ní nehlasovali a nechali ji projít díky takzvanému uplynutí marné lhůty třiceti dnů, po ní dostal zákon na stůl Pavel.
Celá zamotaná situace začala květnovým verdiktem Ústavního soudu, který zrušil trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny, které bylo součástí vládního konsolidačního balíčku z prosince 2023.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na rozhodnutí reagoval zmíněnou novelou až v září loňského roku. Vláda ji schválila až v říjnu a poslanci tak nedostali dostatek času zákon do konce roku dostatečně projednat a schválit, opozice totiž zrychlené jednání neumožnila.
Na dopravu do parlamentu dostanou zákonodárci ročně až 730 tisíc
