Článek
Pro rozpočet hlasovalo 101 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Opozice návrh nepodpořila. Sněmovna předtím také zamítla tři návrhy ze strany Pirátů, TOP 09 a SPD na vrácení a přepracování rozpočtu. Návrh rozpočtu nyní dostanou k projednání sněmovní výbory.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 biliónu korun a příjmy 1,465 biliónu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
Rozpočet na úvod středečního jednání hájil premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Podpořit ho přišel i prezident Miloš Zeman.
„Rekordně zvyšujeme životní úroveň seniorů, rekordně investujeme, zvyšujeme výdaje na sport, na vědu a výzkum, aktivně řídíme platovou politiku státu, valorizujeme samosprávám příspěvek na výkon státní správy a v neposlední řadě posilujeme obranyschopnost a bezpečnost naší země,” chválila rozpočet Schillerová.
Základními prioritami pro Babiše jsou investice do školství, vědy a výzkumu, zdravotnictví i zvýšení životní úrovně seniorů. „Jsem přesvědčen, že tento rozpočet zlepší život našim občanům a pomůže i podnikatelům a živnostníkům,” prohlásil Babiš.
„Pro budoucnost České republiky jsou klíčové investice do infrastruktury a do školství. Společně s penězi z evropských fondů vláda navrhuje, aby do investic šlo celkem 122 miliard korun. To je o téměř 32 miliard více než v letošním roce,” dodal premiér.
Ten sám projednávání účasten nebyl, jelikož jel na pracovní cestu do Velké Británie. [celá zpráva]
Opozice chtěla rozpočet vrátit a přepracovat
I přesto právě třeba málo peněz na investice rozpočtu vyčítala pozice. Ta navrhovala například, aby místo deficitu 40 miliard korun byl rozpočet vyrovnaný, investice by se naopak měly zvýšit až na 150 miliard korun.
„Je to rozpočet přerozdělovací a protireformní,” komentoval během jednání vládní návrh předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Ve své rozhazovačnosti je ten rozpočet potenciálně asociální,” dodal například ke zvýšení starobních důchodů s tím, že stát na ně v letech ekonomického poklesu nebude muset mít dost peněz.
Opoziční poslanci poukazovali třeba i na to, že vláda rozpočet v době ekonomického růstu předkládá se schodkem. Předseda ODS Petr Fiala řekl, že vláda počítá s růstem příjmů státních zaměstnanců, ale už nepočítá s nárůstem příjmů u zaměstnanců v soukromém sektoru, protože neplánuje snížení daní nebo odvodů.
Podle ODS v rozpočtu chybí vize do budoucnosti
V rozpočtu podle Fialy chybí plány, vize a jejich realizace. Jak také řekl, není žádný důvod, aby se vybíraly nesmyslně vysoké daně, protože by bylo lepší, kdyby lidé mohli své peníze investovat sami.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) navrhoval, aby vláda mimo jiné snížila výdaje o 23,7 miliardy korun. Předseda SPD Tomio Okamura zase, aby vláda kromě jiného v přepracovaném návrhu rozpočtu nezvyšovala výdaje na státní správu ani počty úředníků. Vládní většina však tyto návrhy odmítla.