Článek
Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.
V dolní komoře se projednávání smlouvy, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů, protahovalo. Do zahraničního výboru a do výboru pro životní prostředí ji poslanci postoupili až na pátý pokus úvodního kola debaty. Oba výbory souhlas s ratifikací dohody doporučily.
Ve Sněmovně už od loňska
Sněmovna smlouvu dostala od vlády loni v říjnu, začala se jí zabývat v listopadu. Poslanci se k ní vraceli v prosinci a následně v lednu a v březnu. Úvodní kolo ukončili až v červenci.
Senát přitom ratifikaci schválil bez větších potíží v dubnu, když snahy ODS o odklad nepodpořil. Rovněž v dolní komoře smlouvu zpochybňují občanští demokraté, kteří se obávají jejích dopadů a pochybují o souladu s ústavou. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura v úterý poukazoval také na to, že smlouva není vymahatelná a neobsahuje žádné sankce.
Sněmovna odmítla požadavek Stanjurova stranického kolegy Jana Zahradníka o odročení projednávání dohody do 5. září 2018. Znamenalo by to, že nynější dolní komora by o smlouvě už nehlasovala, vláda by ji musela po volbách předložit znovu.
Poslední země z EU
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pokládá dohodu za drobný příspěvek Česka k celosvětovému úsilí změnit trend zvyšování emisí skleníkových plynů.
„Klimatická změna nepostihuje pouze lední medvědy nebo tichomořské ostrovy, ale klimatická změna čím dál tím víc ovlivňuje a bude ovlivňovat i životy každého z nás prostřednictvím extrémních projevů počasí," řekl.
Podotkl také, že smlouvu zatím ratifikovalo 160 států a Česko je poslední zemí Evropské unie, která zatím tento proces nedokončila. Brabec už několikrát ujišťoval, že dohoda nebude pro Česko znamenat žádné další zatížení nad závazky, které už dalo v rámci unie.
Dohoda, kterou podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí, nabyla platnosti bez ohledu na postoj Česka začátkem loňského listopadu. Podařilo se dosáhnout toho, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.
Americký prezident Donald Trump v červnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstoupí a chtějí dojednat jiné podmínky. Nynější smlouva je podle něho pro Američany neúnosně drahá. Svět krok Spojených států téměř jednomyslně odsoudil. USA mohou oficiálně od dohody odstoupit až v roce 2020, formální proces zatím zahájen nebyl.