Poslanci si u korespondenční volby omezili dobu řečnění

Minulý týden například předseda ANO Andrej Babiš vystoupil s téměř čtyřhodinovým projevem, předseda SPD Tomio Okamura pak mluvil téměř 11 hodin.

Hned v úterý ráno vystoupil s procedurálním návrhem předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Minulý týden jsme jednali 33 hodin. Kdyby mluvil každý poslanec, mohl mluvit 10 minut. Polovinu času ale využili tři poslanci,“ vypočítal. Podle něj na plénu přesto vystoupili poslanci s více než 200 vystoupeními, a to hlavně během faktických poznámek.

Navrhl tak omezení. „Poslanec může vystoupit nejvíce dvakrát včetně faktických poznámek,“ zaznělo. Následně to koaliční poslanci většinově přijali.

To ale strhlo vlnu nesouhlasu ze strany opozice. „Pošlapáváte jednací řád nehorázným způsobem, nikdy to tady nebylo,“ kritizovala na plénu šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Nelíbilo se jí, že koalice poslancům omezila i dvouminutové faktické poznámky. „Když si je vyplýtváme, pak máme mlčet a nechat se urážet?“ kroutila hlavou.

„To, co se tady děje, se tady od roku 1989 nestalo,“ bouřil se i šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Garantuji vám, že si na sebe šijete bič, že za dva roky budete mít také jen dvě faktické poznámky. A až se tady vykecáte, všechny tyhle zákony vám zrušíme,“ vyhrožoval koalici.

Poslankyně Eva Fialová (ANO) pak během své faktické poznámky držela minutu ticha za demokracii, kterou „pětikoalice pošlapala“.

Hnutí ANO si následně vzalo půlhodinovou pauzu na jednání klubu. Když se jeho poslanci vrátili do lavic, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek vysvětloval, že omezili počet vystoupení kvůli tomu, aby odblokovali Sněmovnu a aby se dostalo na co nejvíce řečníků. Také uvedl, že omezení včetně faktických poznámek má v dolní komoře precedens.

Následně si koalice vzala další pauzu na jednání grémia do 13:30. Pak si poslanci odhlasovali změnu dopoledních pravidel. Revokovali ranní usnesení, které říkalo, že poslanec může vystoupit pouze dvakrát včetně faktických poznámek.

V úpravě schválili, že každý zákonodárce může vystoupit v rámci rozpravy dvakrát 10 minut. Faktické poznámky omezeny nejsou.

Kolem 17:45 se ke slovu dostal první řádně přihlášený poslanec do rozpravy. Během zhruba hodiny svůj proslov stihli tři zákonodárci, další 74 je v pořadí. Před ním mluvil hodinu a půl Fiala z SPD s přednostním právem.

V okamžik, kdy byl sál prázdnější, navrhnul poslanec SPD Jan Hrnčíř přerušit projednávání zákona do 28. října 2025. Několik zástupců pětikoalice následně ve snaze natáhnout čas než poslanci doběhnou do sálu vzneslo protinávrhy na přerušení bodu na pár minut. Tento pokus se pak zhruba o hodinu opakoval znovu. Hlasy vládní koalice byly všechny návrhy zamítnuty, tudíž diskuse bez přerušení pokračuje.

Sněmovna si hned ráno také odhlasovala, že v úterý mohou zákonodárci jednat a hlasovat i po 19., 21. a 24. hodině.

Je tak možné, že budou jednat i přes noc z úterý na středu. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda připustil, že si v noci dokáže představit „omezenější pauzu“. „Třeba od 3 do 9 hodin ráno. Pokud ale bude debata vypadat stejně destruktivně, tak k dohodě zřejmě nedojde,“ varoval.

Šéfové poslaneckých klubů koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se také shodli, že by první čtení korespondenční volby rádi ukončili ve čtvrtek. Nevyloučili ani zařazení hlasování na pevný čas, jak už v tomto volebním období několikrát udělali.

Korespondenční volba, o níž je už druhý týden řeč, by se podle koalice měla týkat už parlamentních voleb v příštím roce, od roku 2026 pak též voleb evropských a prezidentských.

Korespondenční hlasování je samozřejmostí v drtivé většině členských zemí EU. Opozice tento krok odmítá s odůvodněním, že jde o ohrožení demokracie.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v úterý na plénu opozičním poslancům odpovídal na jejich dotazy, které si vypsal na papír. Řekl jim například to, že by v zájmu každého politika mělo být, aby mohlo volit co nejvíce voličů. Také upozornil, že kdyby se snažili na volby sehnat v zahraničí stejný počet volebních míst jako v Česku, jak někteří opozičníci navrhují, bylo by to mnohem dražší než korespondenční hlasování.

Také reagoval na obavy poslance ANO Patrika Nachera, který varoval, že se mohou započítávat i hlasy lidí, kteří v zahraničí odvolí, ale do konce voleb zemřou. Podle Rakušana se to ale může stát i v Česku, když někdo v pátek odvolí a třeba ještě v pátek zemře. Podobný risk podle něj byl i během covidového hlasování, které zákonodárci umožnili.