Článek
Ve Sněmovně se momentálně nachází 41 vládních zákonů v prvním čtení, dalších 74 návrhů sepsaly různé skupiny poslanců. Všechny tyto návrhy ještě musí projednat poslanci ve výborech, kde se o nich podrobně diskutuje, další debaty se pak odehrávají v jednacím sále Sněmovny.
„Poslanci mají měsíc až měsíc a půl na to, aby zkusili zákony dotáhnout. U většiny klíčových zákonů, ať je to novela o myslivosti, nebo zálohování PET lahví, už se ale neočekává, že projdou,“ netají se skepsí politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Poslanci mohou zákon schválit takzvaně zrychleně, tedy už v prvním čtení bez projednání ve výborech i možnosti podávat pozměňovací návrhy. To je však možné pouze tehdy, pokud se proti takovému postupu nevysloví dva poslanecké kluby nebo alespoň 50 poslanců. Samotné hnutí ANO má přitom v dolní komoře 71 zákonodárců, bez jejich souhlasu se tak zrychleně nic neprosadí.
Platí to i pro azylovou novelu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), která částečně zavádí migrační pakt. Tu se ministr snaží prosadit na poslední chvíli, proto ani návrh nepřichází z vlády, ale od skupiny poslanců, mezi kterými vedle Rakušana nechybí ani premiér Petr Fiala (ODS). Tím se totiž obejde připomínkové řízení, kde mohou ostatní instituce, například ostatní ministerstva, kancelář ombudsmana či Úřad pro ochranu osobních údajů, upozornit na možné nedostatky. Hnutí ANO už dopředu avizovalo, že zrychlené projednání tohoto zákona zablokuje.
S největší pravděpodobností neprojde ani nový cizinecký zákon rovněž z pera ministerstva vnitra. Díky němu měla být cizincům vytvořena elektronická identita, ti by pak mohli z domova skrze cizinecký účet komunikovat s úřady.
Sněmovna má poslední jednání naplánované na polovinu června, následují parlamentní prázdniny, na přelomu září a října pak proběhnou sněmovní volby. Ty často přetrhnou nit a na připravené zákony už se nenaváže.
„S výjimkou Václava Klause u nás nevládl žádný premiér dvakrát po sobě. Většinou nastoupí opoziční síly a připravené zákony jdou pod stůl, případně nastoupí nový premiér z už vládnoucí strany, který má ovšem jiné priority než jeho předchůdce,“ popsal Malý.
Pod stolem tak skončí desítky zákonů, ani to však nebrání zákonodárcům, aby předkládali další návrhy. Naposledy skupina poslanců ODS včetně ministryně obrany Jany Černochové předložila návrh zákona, kterým chce změnit jednací řád Sněmovny, kromě jiného zkrátit dobu řečnických vystoupení.
„Je úplně vyloučeno, aby Sněmovna změnu jednacího řádu do konce tohoto volebního období schválila,“ okomentoval tuto snahu v nedávném rozhovoru pro Novinky ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Teď se předkládají ty návrhy, které neprošly dohodou během uplynulých tří let. Poslanci je tedy aspoň dávají tak, jak by si to představovali,“ popsal Blažek.
I ministr spravedlnosti přitom závodí s časem. Rozsáhlá novela trestního zákoníku stále nebyla Sněmovnou definitivně schválená, byť zrovna její přijetí se ještě může stihnout. Kromě jiného by měla zavést takzvaný dětský certifikát, roky chystanou úpravu, která má zamezit násilníkům v práci s dětmi.
Například zákon, který měl umožnit snadnější odčerpání nelegálně nabytého majetku, však už Blažek zcela jistě nestihne. Ministr si totiž naplánoval, že jej vládě předloží letos v říjnu, na konci září se přitom budou konat již zmíněné sněmovní volby.
