Článek
„Návrh by prakticky znamenal, že by novináři nemohli zveřejnit údaje o trestně stíhaných osobách, nebo by museli prokazovat, že za publikováním je veřejný zájem. Muselo by se zkoumat, jaké má pachatel postavení, zda je článek čistě popisný. Znamenalo by to komplikace pro novináře, kteří by byli vystaveni žalobě,“ zkritizoval návrh Michálek. Podle něj byl navíc předložen tak, aby se o něm veřejnost nemohla snadno dozvědět.
Poslanec Vondráček jej totiž nenahrál jako běžný pozměňovací návrh, ale přednesl jej zákonodárcům na ústavně-právním výboru, kde s ním vyslovilo souhlas 17 z přítomných 18 zákonodárců. Ve výboru přitom sedí zástupci všech sněmovních stran.
Veřejnost si tak nemůže přečíst odůvodnění, čeho má návrh docílit nebo proč jej autor předkládá. Na výboru se v rámci projednávání novely trestního zákoníku řešil zejména dětský certifikát, který má posílit ochranu dětí před sexuálními násilníky. A Vondráčkův návrh tak prošel takřka bez povšimnutí.
Podle Pirátů by v praxi například u kauzy Motol nemohli novináři zveřejnit jména zadržených, ale například jen formulaci „ředitel nemocnice“. Identita by se prý nemohla zveřejnit až do chvíle, než padne obžaloba. Podle zastánců úpravy by se zrovna jména bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka či někdejšího šéfa České unie sportu Miroslava Jansty zveřejnit mohla. Nejistota by ale zřejmě panovala u každého případu.
„Já jsem byl vždy příznivcem náhubkových zákonů. Myslím si, že z přípravného řízení by se nemělo zveřejňovat takřka nic, a už vůbec ne osobní údaje,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Pokud mi řekne opozice, že ten zákon chce, když řekne i ministr, že to chce, tak já sám za sebe určitě nebudu proti,“ dodal. Návrh totiž měl i podporu ministra Blažka.
Anketa
Benda poukazuje na to, že by se opatření nevztahovalo na exponované osoby nebo politické činitele. Při zveřejňování informací o jejich stíhání by podle něj převažoval veřejný zájem nad právem na ochranu osoby.
Vondráčkem navrhovaná změna je na první pohled nepatrná. Zatímco nyní zákon uvádí, že informace o totožnosti stíhané osoby nesmí zveřejňovat orgány činné v trestním řízení, nově by je nesměl zveřejňovat nikdo, tedy ani média.
Benda odkazuje na už existující pasáž zákona, že „uvedené informace lze zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby“.
Tím argumentuje i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Podle mých informací by i nadále platilo, že ve výjimečných případech, kdy převáží veřejný zájem, bude možné osobní údaje zveřejnit,“ řekl Novinkám a za problém označil úniky z vyšetřovacích spisů.
Sám Rakušan však mluví o výjimkách, navíc by dopředu nikdy nebylo jasné, kdy novinář informace poskytnout může, protože jsou ve veřejném zájmu, a kdy už nikoliv.
„Vždycky bude existovat judikatura česká i evropská, že je ve veřejném zájmu informovat o veřejně činných nebo známých osobách,“ řekl sám autor návrhu Vondráček. Na dotaz, proč návrh předkládal, však Novinkám neodpověděl.
