Poslanci loni vyjeli na 111 zahraničních cest, další jim zhatila jednání Sněmovny

„V rozpočtu na rok 2024 byla na cestovné rozpočtována částka 24 milionů korun, vyčerpáno bylo 16,2 milionu korun. Rozpočet se nevyčerpal z důvodu neuskutečnění některých plánovaných cest. Důvodem mohou být mimo jiné i jednání Poslanecké sněmovny,“ sdělila Novinkám mluvčí Sněmovny Martina Lustigová.

Nejčastěji navštěvovanou zemí byla Belgie, kde sídlí Evropský parlament. Do království vyjeli celkem dvanáctkrát. Jedenáctkrát se vydali do USA, často kvůli summitu NATO, nebo zasedání jeho výborů. Desetkrát pak poslanci navštívili Francii.

Nejvzdálenější destinací byla Argentina, kde se čtveřice poslanců zahraničního výboru setkala se svými protějšky, nebo Filipíny a Singapur, kam se šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vydala s dalšími poslanci na oficiální návštěvu. Pětice poslanců se na pozvání tamního ministerstva podívala na Tchaj-wan.

Nejzcestovalejší byla v loňském roce poslankyně Lucie Potůčková (STAN), která se za hranice podívala 17krát, a to z pozice svého členství ve Stálé delegaci Parlamentu do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Vytížená byla natolik, že se jí pracovní cesty občas sešly v jednom kalendářním měsíci i třikrát za sebou. Několikrát cestovala na monitorovací mise parlamentních voleb, do Uzbekistánu, Moldavska či Ázerbájdžánu, účastnila se ale například i jednání OBSE v Dublinu nebo Rumunsku.

„Zkušenosti z misí jsem použila například při tvorbě zákona o korespondenčních volbách. Ale nebyla to legrace. Snažím se nebrat s sebou sekretariát, velmi často cestuji úplně sama, abych nevydávala peníze Sněmovny ještě i za to,“ řekla Novinkám.

V počtu zahraničních cest za ní následují poslanci Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Petr Fifka (ODS) a Jarmila Levko (STAN), kteří se vydali na misi jedenáctkrát. Benešík a Levko jako členové zahraničního výboru, Levko jako členka Stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO.

Na druhé straně jsou ve Sněmovně poslanci, kteří se neúčastnili delegace žádné. Lídr opozičního ANO Andrej Babiš, který chce být příštím premiérem, jako poslanec nikam nevyjel. „Mojí prioritou je práce pro české občany a Českou republiku, ne cestovat po světě z eráru,“ napsal k tomu Novinkám Babiš.

Se Sněmovnou jako poslanec prý nikam nevyjel ani v předchozích letech a nic na tom měnit nebude. „Se zahraničními politiky nebo velvyslanci se setkávám většinou bilaterálně nebo v rámci naší frakce Patrioti. Jako poslanec jsem se nikdy žádné zahraniční cesty nezúčastnil a nemám to ani v plánu,“ dodal.

Na misi se nevydal ani místopředseda ANO Richard Brabec, který se stal přitom v polovině roku šéfem zahraničního výboru, jenž má reprezentaci Sněmovny v popisu práce. V krajských volbách v září však zároveň získal pozici hejtmana Ústeckého kraje, kvůli které nestíhá ani dojíždět do své poslanecké kanceláře v Českých Budějovicích.

V tomto roce se poslanci chystají například do Thajska, Itálie, Indonésie nebo na Ukrajinu. „Naším hlavním cílem by mělo být zjištění aktuální situace na místě, přímé jednání s partnerským výborem či vedením Verchovné rady i dalšími ukrajinskými politickými a bezpečnostními autoritami,“ zní záměr delegace.

Celkem Sněmovna na cestování vyčlenila v letošním roce 23,9 milionu korun. Je to takřka o čtyři miliony méně, než kolik za cestování utratila v roce 2023, tedy 27,7 milionu korun.

V roce 2022 utratila Sněmovna na zahraničních i domácích cestách 20,8 milionu korun, v roce 2021, tedy v době koronavirové pandemie, utratila za cestování jen 4,5 milionu korun. Původně však v rozpočtu plánovala s útratou 32,5 milionu korun. Ještě více se chystali poslanci procestovat v roce 2020, a to přes 39 milionů korun. Nakonec tehdy kvůli restrikcím utratili jen 4,8 milionu korun. Přes 34 milionů korun procestovala Sněmovna v roce 2019.

Na své cesty se zákonodárci vydávají vládním speciálem, ale i obyčejnými leteckými linkami. Jak upozornil Kverulant, z Poslanecké sněmovny speciál využívá nejčastěji její šéfka Pekarová Adamová.