Poslanci hodiny a hodiny projednávali důchodovou reformu, nakonec jednání přerušili

To provázelo, jak je v tomto funkčním období Sněmovny obvyklé, dlouhé projevy poslanců především z řad opozice. Nejdelší řečí se během prvního dne jednání o reformě vykázal šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jehož projev trval tři hodiny. Šest a půl hodiny pak zabralo samotné schvalování programu schůze.

Druhé čtení zákonů bývá většinou věnováno předkládáním pozměňovacích návrhů. S tím zřejmě nejdůležitějším přišli koaliční poslanci, kteří z podnětu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) navrhli, aby se věk odchodu do důchodu zvyšoval o jeden měsíc pro každý ročník, nikoliv až o dva měsíce. To totiž předpokládal původní návrh penzijní reformy. Současně se má důchodový věk nově zastropovat, a to na 67 letech pro lidi narozené v roce 1989 a později.

Mezi další důležité pozměňovací návrhy patří nová konstrukce výchovného, která má zabezpečit, že lidé budou dostávat za každé vychované dítě i nadále minimálně 500 korun měsíčně. Piráti pak navrhli automatické zvyšování rodičovského příspěvku, který se má valorizovat každý rok stejně jako důchody. Tedy o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Návrh důchodové reformy vedle změn v penzijním věku počítá i s pomalejším růstem nově přiznávaných penzí či zavedením rodinného vyměřovacího základu, který bude určen i pro lidi pečující o těžce nemocné členy rodiny. Ten bude ve výši průměrné mzdy a bude se podle něj vypočítávat penze. Také počítá se zavedením výhodnějších předčasných důchodů pro některé profese.

Schvalování ve druhém čtení přitom není konečné, následuje po něm ještě třetí čtení. Poté by měl zákon odejít do Senátu a k podpisu prezidentovi. Nabíhat by měl postupně.