Článek
„Dal jsem pokyn k tomu, aby se poslancům za měsíc leden vyplatil zálohový plat ve výši měsíčního platu poslance za rok 2024,“ uvedl Plíšek.
V loňské výši se podle něho budou do rozhodnutí Sněmovny a do účinnosti nového zákona vyplácet i náhrady. Kancléř uvedl, že záležitost konzultoval s dalšími ústavními institucemi a s ministerstvem práce a sociálních věcí. Rozhodnutí podle něho vychází z principu, že za odvedenou práci náleží odměna. Případný rozdíl by sněmovní kancelář doplatila v nejbližším výplatním termínu po účinnosti zákona.
Vrcholní politici lednové platy zatím nedostali. Čekalo se na účinnost platové novely. Pavel se ale neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali v novele s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů.
Soudcům a státním zástupcům by podle předlohy platy meziročně prakticky stagnovaly. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost zákona, když se podle něj mají stanovovat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku.
O tom, že by vrcholní politici měli dostat do konce února zálohu platu podle loňské výše, psal v pondělí na sociální síti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo práce má platový zákon na starosti. „Do konce února budeme chtít situaci řešit tak, že se vyplatí zálohy podle výše platů v minulém roce. O dalším postupu rozhodne Poslanecká sněmovna,“ uvedl Jurečka.
Sněmovna může prezidentovo veto přehlasovat hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101. Vládní většina má v dolní komoře aktuálně 104 hlasů.
Za špatné řešení označil prezident ve zdůvodnění svého veta i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků. Jejich ponechání na loňské úrovni do konce roku 2029 neúspěšně prosazovala hnutí ANO a SPD.
Pavel vládě zavařil. Opozice veto zákona o platech oceňuje
