Hlavní obsah

Poslanci cupují Okamurův návrh obecného referenda

Novinky, Renáta Bohuslavová

Většina poslanců si přeje, aby byl přijat zákon o obecném referendu. V ostatních otázkách jsou už rozpolcení. Shodují se sice na tom, že by měly být zpřísněny podmínky pro vyvolání i závaznost plebiscitu, už si však nejsou zcela jisti, o čem všem by měli lidé rozhodovat. Naopak by mnoho věcí ze zákona vyňali. Vyplynulo to ze středečního jednání sněmovní ústavní komise.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Volby do Poslanecké sněmovny.

Článek

Poslanci většiny klubů se například shodli na tom, že by občané neměli mít možnost hlasovat o daních, rozpočtu, mezinárodních smlouvách, otázkách lidských práv či odvolatelnosti ústavních činitelů. Shoda poslanců naopak není v tom, jestli by součástí referenda mělo být i hlasování o zákonech jak běžných, tak ústavních.

Zákon o obecném referendu si vyloženě nepřejí TOP 09 a ODS. „Odmítáme to, ale chceme být součástí debaty,” řekl k projednání zástupce TOP 09 Dominik Feri. „Bojíme se chaosu, který může nastat s ohledem na hlasování o otázkách týkající se zákonů,” uvedl poslanec za ODS a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Sto, nebo osm set tisíc podpisů

Ostatní strany se rozcházely v jednotlivých parametrech. Zatímco SPD by chtěla, aby k vyvolání referenda stačilo jen 100 tisíc podpisů občanů, tak Piráti navrhují, aby to bylo až 250 tisíc podpisů v případě hlasování v takzvaném běžném referendu a až 500 tisíc podpisů při hlasování o ústavních změnách.

Lidovci, sociální demokraté či hnutí ANO hranici pro uspořádání vidí mezi 700 až 800 tisíci podpisy a společně nepodporují hlasování o zákonech a ústavních změnách.

„Nechceme, aby předmětem hlasování byly zákony nebo dokonce ústavní zákony nebo mezinárodní smlouvy,” řekla na jednání komise Kateřina Valachová (ČSSD). S tím nesouhlasili jen zástupci KSČM a SPD, kteří dlouhodobě prosazují hlasování o všech otázkách týkajících se domácí i zahraniční politiky.

„Nebráníme se tomu, ale docházelo by k dělení zákonů, což by znamenalo větší zásah do ústavního pořádku. Chceme ale, aby součástí bylo hlasování o mezinárodních závazcích. Je to zásadní věc a nemá smysl to vylučovat,” uvedl poslanec Stanislav Gropsič z KSČM.

Neshodnou se ani na účasti

Shoda nepanuje ani v otázce toho, kdy by mělo být referendum uznáno za platné. Zatímco předseda SPD Tomio Okamura a zároveň předkladatel návrhu zákona o obecném referendu chce, aby bylo platné při jakékoli volební účasti, tak třeba ČSSD by ho za platné uznala v případě, že by dorazilo 50 procent oprávněných voličů. S tím souhlasí i TOP 09 a lidovci.

ANO a komunisté by jeho platnost uznalo v případě, kdy by volební účast byla nejméně 30 procent.

Všichni se zároveň shodli na tom, že by se téma obecného referenda nemělo zužovat na otázku vystoupení z EU či NATO. Hlasování o vstupu do EU bylo podle Marka Výborného (KDU-ČSL) upraveno speciálním zákonem. Podle předsedy poslanců Pirátů Jakuba Michálka někteří takzvaný Czexit (vystoupení ČR z EU podle zažitého brexitu v případě Velké Británie) využívají jen ke zviditelnění.

O tvorbě nového zákona o obecném referendu bude komise jednat zase v březnu na výjezdním zasedání. Zároveň by mělo dojít i k jednání s komisí v Senátu.

Anketa

Jste pro zavedení všeobecného referenda?
Ano
53,5 %
Ne
45,7 %
Je mi to fuk
0,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 5517 čtenářů.
Související témata:

Výběr článků

Načítám