Poslanci chtějí urychleně skartovat policií požadované materiály

Poslanecká komise pro práci kanceláře už proto pověřila kancelář Sněmovny, aby připravila změnu směrnice tak, aby s koncem volebního období byly tyto dokumenty skartovány.

„Takový je jeden ze závěrů,“ sdělila Právu členka komise Milada Halíková (KSČM). „Nová směrnice by řekla, že veškeré údaje se uchovávají po celou délku volebního období, případně by se jednalo o zkrácení této lhůty. Rozhodně by nemělo jít o její prodloužení,“ uvedla.

Podle ní návrh této směrnice členové komise dosud nedostali, ale domnívá se, že by se z logiky věci ještě měla komise sejít a posoudit ji. To by však v případě rozpuštění Sněmovny již nebylo možné.

I když by si Sněmovna v úterý odhlasovala své rozpuštění, formálně bude rozpuštěna až v okamžiku podpisu usnesení o rozpuštění prezidentem. Miloš Zeman se zřejmě k podpisu dostane nejdříve v pátek. Lhůtu k podpisu nemá. S žádostí o vydání údajů se na Sněmovnu obrátil Šlachtův útvar v červenci. Šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) ji nechala posoudit legislativou komory a také požádala o vyjádření všechny kluby. S výjimkou véčkařů všechny ostatní informace vydat policistům odmítly.

„Došlo by k porušení osobnostních práv nezúčastněných osob,“ uvedli sněmovní legislativci. Němcová proto Šlachtovi odpověděla: „Údaje z těchto databází nesmíme, v souladu s obecně závaznými předpisy a interními předpisy bez bližší specifikace osob, kterých se vaše žádost týká, poskytovat.“ K žádosti se vyjádřil i organizační výbor Sněmovny, podle jehož členů byla málo konkrétní.

Policie se však s tímto přístupem nehodlá smířit, svou žádost přepracovala a chystá se ji poslat do Sněmovny opět. „Odpověď (Sněmovny) jsme obdrželi, teď ji analyzujeme. Budeme konkretizovat své požadavky a následně je zašleme zpět Sněmovně,“ sdělil Právu mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.

Zájem souvisí s údajnou korupční kauzou rozdávání trafik ve firmách s účastí státu výměnou za složení mandátů, která je jednou z afér kolem Jany Nagyové, bývalé šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS). Snaha je prokázat, že se trafiky pro tři bývalé rebely ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu dojednávaly i mimo území Sněmovny a tedy i mimo jejich imunitu.

Právě kvůli ní totiž Nejvyšší soud v červenci vyňal trojici z dosahu orgánů činných v trestním řízení a jejich obvinění pak zrušil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zároveň však tehdy nevyloučil nové obvinění exposlanců. Je ale otázkou, zda by to bylo možné, pokud by Sněmovna trvala na svém a informace policii neposkytla. Policie požadovala mimo jiné kamerové záznamy nebo data o pohybu vstupních karet. Každá návštěva, která nedisponuje kartou, se musí zapsat ve vrátnici.

Pohyb lidí, kteří kartu mají, se v celé budově dá vysledovat, neboť hlavní vstupy do budovy i většina dveří u jednacích místností a poslaneckých kanceláří i různých průchodů je opatřena bezpečnostními zámky právě na tyto karty.

Podle šéfa klubu TOP 09 a STAN Petra Gazdíka je snaha o urychlenou skartaci nesmysl. „Měla by být nějaká lhůta minimálně v době dvou nebo pěti let, než se dokumenty skartují. I u jiných archiválií existují standardní lhůty. Jako třeba u obcí,“ upozornil.

Věci veřejné odmítnutí s odkazem na ochranu osobních údajů považují jen za záminku. „Klub proto požádá kancelář o výpis pohybu našich poslanců a jejich návštěv za období, které si ÚOOZ vyžádal, a předáme ho útvaru sami,“ prohlásil předseda Vít Bárta a vyzval ostatní kluby, aby to udělaly v zájmu vyšetření politické korupce na půdě Sněmovny také. „Za schůzky svých poslanců se nestydíme,“ dodal Bárta.

Podle šéfů poslanců ČSSD a KSČM se ale žádost klubů netýkala. „Žádost se týkala Sněmovny a ta nemá pravomoc vydávat, co se týká klubů,“ řekl Právu šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Jak dodal, klub ale evidenci toho, kdo za kým chodí, nemá.

„Bude-li policie cokoli potřebovat, pak součinnost poskytneme. Kdo prošel vrátnicí, je věcí ochrany osobních údajů. Abychom se jako Sněmovna nestali objektem žalob nebo šetření ochránců dat, že jsme zveřejnili osobní údaje,“ dodal Kováčik.

Také šéf klubu soc. dem. Jeroným Tejc se spolupráci s policií nebrání. „Až se na mě obrátí jakýkoli policejní útvar, tak se tím budu zabývat,“ řekl Právu.

„My jsme byli informováni, že policie byla požádána o upřesnění své žádosti, protože pokud se jedná o spáchání konkrétního trestného činu, pak se žádost má týkat jen určitého přesného období,“ uvedl Tejc.