Článek
Předčasné volby v roce 2013 se konaly 25. a 26. října, letos jsou 20. a 21. října. Znamená to tedy, že budeme mít víc než 200 poslanců?
Ano, to je ale běžný stav. To je dáno tím, že nemáme fixní termíny voleb nebo ústavní úpravu stanovující, že mandát poslanců trvá do zvolení nových. Máme naopak pevně stanové čtyřleté volební období a také to, že se volby konají v posledních 30 dnech původního volebního období. Proto dochází k určitému překryvu. Současně platí, že mandát zaniká po volebním období, tedy po čtyřech letech, a že mandát vzniká zvolením. Z toho plyne, že několik dnů nemáme 200 poslanců, ale teoreticky by jich bylo až 400, kdyby byla zvolena úplně jiná sestava než původní. Z praktického hlediska to nevyvolává problémy, protože aby se mohli noví poslanci mandátu ujmout, tak musí na první schůzi Sněmovny složit slib. Ten skládají po ověření mandátu a v době, kdy tam ti původní poslanci dávno nejsou.
Odkdy vlastně současní poslanci, kteří neobhájili mandát, přestanou být poslanci? A kterým okamžikem noví poslanci mandát získají?
U starých je to v den voleb plus čtyři roky do půlnoci. Tedy do 26. října 2017 do půlnoci. U nových je to v den vyhlášení, tedy v sobotu 21. října po 14. hodině. Od té doby novým poslancům nabíhá plat a mají imunitu. Ten mandát bych označil za mandát holý. Do složení slibu nemůže být vykonáván z hlediska práv, která poslanci mají ve Sněmovně, jako je například právo hlasovat. Jediné, co se tomu vymyká, jsou práva směřující vně dolní komory, jako třeba navrhování prezidentských kandidátů. V této souvislosti ministerstvo vnitra nedávno řešilo, kteří poslanci mohou navrhovat kandidáty na prezidenta, a dospělo k závěru, že mohou jak ti staří, tak ti noví v době, kdy dochází k překryvu.
Kdyby nastala krize a nebyla ještě ustavena Sněmovna, zaskočil by Senát?
Role Senátu jako náhradního zákonodárce je aktivována pouze pro případ, že je Poslanecká sněmovna rozpuštěna. To ale není náš případ, to platilo v roce 2013. Ve chvíli, kdy řádným, obvyklým a předvídaným způsobem končí volební období Sněmovny, tak Senát jako náhradní zákonodárce nefunguje. Kdyby tedy došlo na krizovou situaci, tak by patrně byla ustavující schůze Sněmovny svolána co nejdřív a nad lhůtami, které se nechávají uplynout kvůli eventuálnímu soudnímu přezkumu, by poslanci mávli rukou, protože je krize a musí zachraňovat stát.