Článek
„Od začátku volebního období čerpali čtyři poslanci pracovní neschopnost, jeden z nich v roce 2022 dvakrát,“ informovala Novinky a Právo mluvčí Sněmovny Martina Lustigová. Kteří ze dvou stovek zákonodárců to byli, nemohla sdělit s odkazem na ochranu osobních údajů.
Poslanci nejsou zaměstnanci, a proto nemusejí svou nepřítomnost na zasedání Sněmovny nebo výboru omlouvat dokladem o pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře. Nenutí je k tomu ani jednací řád Sněmovny, ani zákoník práce. Náleží jim tak i při nepřítomnosti sto procent platu, stačí se omluvit předsedkyni dolní komory Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) nebo šéfovi příslušného výboru.
Omluvit se mohou navíc v podstatě z jakéhokoli důvodu. Na začátku schůze Sněmovny tak často znějí omluvy z rodinných či pracovních důvodů - někteří poslanci si totiž kromě mandátu ve Sněmovně drží i funkce v regionech nebo krajích.
Ministři čerpají náhrady na experty, i když mají k dispozici celý úřad
Pracovní neschopnost pro nemoc si tak poslanci berou v podstatě pouze dobrovolně. Ve chvíli, kdy si ji vyberou, platí pro ně stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance, prvních 14 dnů nemoci mají nárok na 60 procent platu. Poté platí „nemocenskou“ Okresní správa sociálního zabezpečení.
Za covidu byla „neschopenka“ častější
Jak Novinkám a Právu sdělila Lustigová, mezi roky 2017 a 2021 pracovní neschopnost čerpalo 24 poslanců. V předchozím volebním období za vlády Andreje Babiše (ANO) totiž motivovala poslance vybírat si pracovní neschopnost nařízená karanténa ve chvíli, kdy měli pozitivní test na covid. Ten museli podstupovat při vstupu do budov Sněmovny. Piráti pak v té době apelovali na to, aby si poslanci v karanténě brali pracovní neschopenku.
Otázka, zda by se práva a povinnosti poslanců a zaměstnanců měly sladit, je podle předsedy pirátského klubu poslanců Jakuba Michálka zbytečná. „Pracovní neschopnost je už sladěná, jen to mnoho poslanců nedodržuje. Poslanci bohužel musí často takové ty drobnější nemoci přecházet, protože musí být přítomni na hlasování. Ale pořádek by v tom měl být. Při delší pracovní neschopnosti by si měli vzít nemocenskou,“ řekl Novinkám a Právu.
Volný zneužil nemocenskou z poslaneckého platu
Ale i nemocenskou dokážou někteří lidé ve Sněmovně zneužít. Ukázal to bývalý poslanec Lubomír Volný, který byl v předchozím volebním období zvolen za SPD. Krátce po prohraných volbách v říjnu 2021, v nichž už kandidoval za Volný blok, nastoupil na pracovní neschopnost a začal pobírat nemocenskou vypočítanou z poslaneckého platu.
Ukončil ji v lednu 2022 poté, co média upozornila, že při neschopence objíždí demonstrace proti povinnému očkování.
Letos zase média řešila čerpání náhrad poslancem a někdejším chartistou Baštou, který od loňského jara ležel v nemocnici a v dubnu zemřel.
Když onemocní zaměstnanec
Běžným zaměstnancům v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne jim náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky).
Během prvních dvou týdnů nemoci zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, která představuje 60 procent z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Nemocný zaměstnanec ji dostává pouze za pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.
Pokud je člověk v pracovní neschopnosti i po uplynutí dvou týdnů, je mu vypláceno nemocenské. Jeho výše je do 30. dne trvání pracovní neschopnosti stanovena na 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, dále pak mezi 31. až 60. dnem se zvyšuje na 66 procent a od 61. dne na 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Volný šel ze Sněmovny rovnou na neschopenku, demonstruje ale vesele dál
