Oddávat snoubence by mohli také poslanci a senátoři

„V zákonech rádi přijmeme opoziční návrh. Konkrétně Robert Králíček připravil s dalšími poslanci návrh, který umožní, že snoubenci budou moci projevit svoji vůli vstoupit do manželství i před poslancem a senátorem,“ řekl novinářům s tím, že s tímto návrhem ministerstvo vnitra souhlasí.

V praxi se tedy okruh lidí, kteří budou moci v Česku oddávat, rozšíří o zákonodárce. „Pokud snoubenci budou individuálně s daným zákonodárcem dohodnuti, tak matrika může přistoupit na to, že poslanec a senátor může k tomuto aktu přistoupit,“ zdůraznil.

Doplnil také, že chuť oddávat má většina poslanců, a tak je pravděpodobné, že pozměňovací návrh by mohl projít.

Novela, kterou budou poslanci projednávat na zahajované schůzi v druhém čtení, ruší mimo jiné i podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.

Novela má také umožnit stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Předloha počítá také s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027.

Elektronizace matrik má představovat další krok v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány, navíc budou i v centralizovaném informačním systému.

Novela zákona zahrnuje také další novinky, mimo jiné určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Do matriční knihy by mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.

Vznik systému eMatrika by měl podle odhadů v důvodové zprávě stát zhruba 364,5 milionu korun. Roční provozní náklady mají činit zhruba 35 milionů korun.