Posilující STAN zneklidňuje Piráty. Aby se za naše peníze nevyvezli k moci, obávají se někteří

„Kandidujeme jako koalice a jako koalice budeme následně spolupracovat i po volbách ve vládě či ve Sněmovně. Hlasy v blížících se parlamentních volbách pro jednu či druhou stranu budou tedy hlasy pro koalici,“ reagovala první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová na dotaz Novinek, zda si připouští, že by nakonec STAN mohl získat více mandátů.

Už dříve však Piráti se STAN oznámili, že po volbách vytvoří podobně jako strany koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) samostatné poslanecké kluby. V případě, že by tedy zmiňovaný scénář nastal, stal by se „starostenský” poslanecký klub početnější.

Podle průzkumů STEM z prosince 2020 by Piráti získali 17,4 procenta, nyní po období růstu se však podle šetření agentury propadli na 15,4 procenta. Oproti tomu STAN, který se před rokem pohyboval na pětiprocentní hranici volitelnosti, naopak vrostl z prosincových 7,3 procenta na 8,7 v červnu, přičemž na jaře byl rovněž na svém rekordu, když pokořil 10 procent.

Z posledních dat navíc vyplývá, že vývoj volebních preferencí koalice kopíruje spíše trend Pirátů, nikoli STAN. V červencovém modelu agentury Median spadlo „pirátsko-stanovské“ uskupení, které v jednu chvíli průzkumům vévodilo, na třetí místo se ziskem 20 procent. Volby by podle posledního šetření Medianu vyhrálo hnutí ANO s 26 procenty, následované koalicí Spolu s 21,5 procenta.

Richterová neuvedla konkrétní chybu, které by aktuální vývoj volebních preferencí Pirátů připisovala. Naopak, podobně jako ostatní spolustraníci odkazovala na to, že Piráti čelí podle ní silné „dezinformační kampani“, která má za cíl stranu poškodit.

Mnohdy to však byly právě výroky jejich členů, které vzbudily pozornost. Šlo například o návrh straníka Tomáše Kaplera na vyšší zdanění bytů či slova pirátského kandidáta na ministerstvo pro místní rozvoj a pražského radního pro bydlení Adama Zábranského o možném zavedení progresivní daně u nemovitostí, kterou zmínil v rozhovoru pro Novinky.

A kontroverze doprovázelo i to, když vyšlo najevo, že předseda Pirátů Ivan Bartoš hlasoval před lety proti vstupu do EU, což nyní označil jako „mladickou nerozvážnost“.

Zlínský poslanec STAN Petr Gazdík však odmítl, že by se Starostové kvůli tomu snažili od společné kampaně distancovat. „Pozitivní je, že vzbuzují emoce. Nejhorší je, když jste každému jedno,“ řekl Novinkám.

Již během vyjednávání o spolupráci se vyskytovaly na pirátském fóru obavy, aby kvůli českému „volebnímu sportu“ – kroužkování kandidátů – neposloužili Piráti Starostům jen jako výtah k poslaneckým mandátům v krajích, kde jsou populárnější než oni.

Z toho důvodů mají kandidáti například v rámci koaliční smlouvy zakázáno vyzývat voliče ke kroužkování na společné kandidátce.

Pokud by však přesto získala v důsledku preferenčních hlasů mandát jiná strana, než určuje dohodnuté pořadí, je povinna poskytnout svému partnerovi „nefinanční kompenzace“. Bartoš jako příklad tehdy uvedl následné přepuštění místa ve výboru.

Podle domluvy je všech čtrnáct kandidátek obsazeno rámcově ve složení 2:1 ve prospěch Pirátů, kteří mají financovat kampaň 32 miliony korun. STAN dají ze stranické pokladny 16 milionů.