Hlavní obsah

Porodit dítě jiné ženě? Bez odměny, zákon bude přísný, zní z vlády

Zákon upravující náhradní mateřství bude velmi přísný. Umožní ho zřejmě jen manželským párům, kterým se nepodaří počít dítě ze zdravotních důvodů. Náhradní matka bude mít nárok na náhradu nákladů a ušlé mzdy, odměnu však nedostane. Ještě před početím bude dohodě rodičů s náhradní matkou muset dát souhlas soud.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

Na věcném záměru zákona, který by vyňal náhradní mateřství z právní šedé zóny a dal mu jasná pravidla, pracuje ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s resortem zdravotnictví takřka rok.

Detaily ladí pracovní skupina složená i ze zástupců poslaneckých klubů vládních stran. Dokument by měl být hotový do konce května.

Podle členky skupiny, poslankyně Evy Decroix (ODS), musí norma především definovat, kdo může být náhradní matkou a kdo může být tzv. zamýšlenými rodiči. „Aby to bylo ve Sněmovně průchozí, tak úprava bude co nejpřísnější,“ řekla Novinkám.

Zahánět náhradní mateřství do ilegality je špatný nápad, varuje advokátka

Domácí

Zamýšlená matka bude muset prokázat, že nemůže otěhotnět a dítě donosit, například kvůli prodělané sérii samovolných potratů, ztrátě dělohy, vážnému onemocnění srdce apod.

Zákon také jasně stanoví její věk, jedná se o hranici 49 let. Náhradní matka pak bude muset mít alespoň jedno vlastní dítě. Smlouvu mezi nimi bude muset posvětit soud.

Dítě, které tímto způsobem přijde na svět, bude moci v dospělosti nahlédnout do spisu a dovědět se o ženě, která jej porodila.

Homosexuálním párům zákon k potomkovi nepomůže. „Náhradní mateřství by nemělo být jednoduchý způsob, jak si zajistit děti, když mi to příroda nedovoluje, pokud se nejedná o zdravotní indispozici,“ míní Decroix.

„Je lepší mít restriktivní úpravu náhradního mateřství než nemít žádnou úpravu,“ poznamenala s tím, že liberálnější pojetí normy by ve Sněmovně neprošlo.

ANO chce zákaz

Stát se náhradní matkou má být podle zákonodárců aktem altruismu, nikoliv způsobem výdělku.

„Bude to bez nároku na úplatu. Náhradní matce budou jen uhrazeny náklady, náhrada ušlých zisků. Náhradní matka bude podstupovat lékařská vyšetření, nebude pracovat. To se jí bude hradit. Ale nebude se jí platit za to, že si někdo ‚pronajme‘ její dělohu,“ zdůraznila Decroix.

V opačném případě by se totiž do systému hlásily i sociálně slabé případy. „Nechceme, aby se to stalo zdrojem příjmů,“ vysvětlila poslankyně.

I tak bude muset vláda návrh protlačit přes odpor opozice. ANO chce totiž tak zvané surogátní mateřství naopak zakázat, mimo jiné i proto, že má pocit, že zákon dovolí s dětmi do určité míry „obchodovat“.

„Jestli to je akt altruismu, tak proč se ještě nestalo, že by bohatá matka odnosila dítě chudé matce,“ poznamenal poslanec ANO Aleš Juchelka.

Poslankyně Helena Válková a Zuzana Ožanová (obě ANO) navrhují za objednání náhradního mateřství trest od dvou do deseti let. To však vládní strany odmítají.

Rodička matkou nebude

V současnosti není proces náhradního mateřství upraven speciálním zákonem. Zmiňuje se o něm pouze občanský zákoník: „Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.“ Více problém neupravuje.

Podle zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ je tedy náhradní mateřství v Česku legální, nemá však upravená pravidla. I soudy náhradní mateřství v rámci řízení o osvojení tolerují.

Zákon by měl přinést tzv. zamýšleným rodičům větší jistotu. Dnes je totiž až do vzdání se rodičovských práv z hlediska legislativy matkou žena, která dítě porodila. Nově to má být zamýšlená matka, tedy žadatelka. Nebude tak muset podstupovat adopční řízení jako v současnosti.

„O osvojení dítěte ženou ze žadatelského páru musí rozhodnout příslušný soud a musí k němu dát souhlas oba právní rodiče, tedy náhradní matka a otec (muž ze žadatelského páru). Tento souhlas učiní náhradní matka po šestinedělí a právní kancelář následně podá návrh na zahájení adopčního řízení,“ popisuje stávající postup klinika Repromeda, která náhradní mateřství zprostředkovává v tzv. šedé zóně už dnes.

Kliniky, které poskytují umělé oplodnění, budou nově moci vést registr náhradních matek a poskytovat na ně kontakty, zakázanou budou mít však reklamu a marketing.

Že je potřeba náhradní mateřství legislativně ošetřit, ukazuje i případ obchodování s dětmi, který v Praze vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Na jedné klinice v Praze se podle policie narodilo v uplynulých třech letech „na objednávku“ nejméně třicet dětí, které pak mířily do celého světa. Jak upozornily Seznam Zprávy, děti si objednávali často i tzv. single muži bez prověření, proč o ně mají zájem.

Porodila sestře: Musela jsem si ujasnit, že dítě není moje

Domácí

Související články

Výběr článků

Načítám