Pořadatelé i odpůrci šlápli na mítincích ČSSD vedle, míní právníci

„ČSSD se jej snažila příkladně plnit,“ míní Paroubek. Za nezákonné naopak považuje jednání těch, kteří se v posledních dnech snažili předvolební akce ČSSD „systematicky narušovat“, třeba vrháním vajec.

Právem oslovení právníci se shodují na tom, že vrhání vajec je minimálně přestupkovým jednáním proti právu na shromažďování. Za neadekvátní i nezákonný však považují rovněž pondělní zásah lidí hlásících se k ČSSD v Litoměřicích proti dvěma recesistům v oblecích Marťanů.

"Jestliže se tam dostaví někdo jako marťan a drží nějaký nápis, tak to se domnívám, že to je jeho autonomní právo na to, aby šířil jiný názor. To neruší shromáždění. Vyvádět se zkroucenýma rukama Marťana, tak to už je nad rámec toho, co smějí,“ míní advokát a někdejší ministr vnitra Tomáš Sokol.

Pořadatelská služba by podle něj měla být u každého takového shromáždění a logicky tedy vyplývá, že když někdo začne na akci křičet, měla by ho vyzvat k uklidnění.

„Ve chvíli, kdy se toho člověka pokusí vytlačit z prostoru nebo jej někam vyvést, už je to krajní případ. Když ale objektivně rušil a provozování hluku směřovalo ke znemožnění pořádané akce, tak už je to zásah do ústavních práv na shromažďování a svobodné šíření informací. Pokud ho tedy vyvedou, tak bych to ještě považoval za korektní,“ myslí si Sokol.

Každopádně by prý ale na místě měla být vždy policie, aby posoudila střet pořadatelů s narušitelem a vyřešila, zda se někdo nedopustil protiprávního jednání. Také další advokát Jiří Teryngel si myslí, že pořadatelé mítinku mají právo vyvést někoho, kdo akci hlasitě narušuje.

„Pokud to rušení má charakter výtržnosti, kdy se podle zákona o přestupcích říká, že kdo vzbudí veřejné pohoršení, dopouští se přestupku. Tak ten, kdo ho vyvádí, jedná v nutné obraně zákona o přestupcích a není v tomto případě povinen obracet se na policii,“ sdělil.

Proti narušiteli by prý mohl zasáhnout nejen muž chránící mítink, ale každý občan, protože by jednal „v krajní nouzi“ v rámci ochrany zákona.

Přestupku se přitom narušitel podobné akce může podle mluvčí policejního prezidia Dagmar Bednarčíkové dopustit už tehdy, když „nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění“. Co však nepřístojné jednání je, to prý musí vyhodnotit policista na místě a podle toho jednat.

Bednarčíková doplnila, že žádný metodický pokyn pro policisty, jak v těchto situacích postupovat, neexistuje, mají se prý řídit zákony o policii a právu shromažďovacím. Jenže pokud zjistí nějaký přestupek, bude ho řešit komise místní radnice, v níž sedí regionální politici. Není tedy zaručeno, že by případný přestupek někoho z organizátorů akce potrestali.

Šéf odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart k tomu uvedl, že pokud je někde shromáždění a někdo se proti němu začne veřejně projevovat, porušuje právo na shromažďování účastníků akce.

„Tím se dopouští přestupku proti právu shromažďovacímu. Pořadatelská služba ale proti tomu nemůže dělat nic, pouze přivolat policii či městské strážníky. Jen v případě podezření na trestnou činnost mohou pořadatelé dotyčného zadržet na dobu nezbytně nutnou do příchodu policie,“ řekl včera Právu Linhart.

V této souvislosti nepřímo připomněl i případ z minulého týdne z Berouna, kdy lidé chránící mítink ČSSD vyvedli z akce mladíka, který se pustil do hlasité polemiky s šéfem ČSSD Paroubkem.

„Když člověk křičí, že s něčím nesouhlasí, tak páchá přestupek proti právu shromažďovacímu a v tu chvíli je třeba přivolat policii či strážníky, ale sami ho sebrat prostě nemůžou, to je příliš,“ oponoval Linhart názoru právníků, že by pořadatelé mohli někoho kvůli přestupku z veřejného prostranství vyvést.

Takovým postupem by se podle něj dokonce mohli dotyční účastníci akce dopouštět trestného činu omezování osobní svobody.