Článek
Z dosavadní dvacetikoruny za den navrhuje zvýšit poplatek až na dvě stovky. Pokud projde tato změna úspěšně legislativním kolečkem, což se předpokládá v létě nebo po prázdninách. Konečné slovo budou mít ale komunální politici.
Už dnes vybírají dvacetikorunu za vjezd například Karlovy Vary, Janské Lázně, Mariánské Lázně nebo Polička, Bruntál, Kladno, Pardubice či Český Krumlov. Naproti tomu třeba Praha daný místní poplatek nevyužívá.
Praha zatím v nedohlednu
Hlavní město plánuje zavést z ekologických důvodů mýto v některých částech centra, ale za předpokladu, že bude plně vybudován obchvat města. To je ale v nedohlednu.
Je zcela na obecních a městských samosprávách, zda využijí možnosti až zdesetinásobit poplatek, který je příjmem jejich pokladen. Anebo ho třeba nově zavedou. Protože na rozhodnutí obce či města je i to, jestli část svého teritoria uzavře kvůli zklidnění dopravy či zlepšení ovzduší. Dosavadní až dvacetikoruna platí od začátku roku 1991.
Nebudou náklady vyšší než výnos?
Poplatek vybírají různá města různě. Někde je třeba zaplatit na služebně městské policie nebo na příslušném odboru městského či obecního úřadu, jinde instalovali platební automaty.
| V Londýně zklidňují dopravu, chrání ovzduší |
|---|
| Poplatek za vjezd zavedli v roce 2003 třeba v Londýně. Týká se širšího centra města, kde jsou soustředěny hlavní londýnské památky a také sídlo královny, parlamentu či vlády. Důvodem bylo zklidnit dopravu a zlepšit ovzduší. |
| Za jeden všední den od 7 do 18 hod. návštěvník zaplatí běžně 11,5 libry (400 Kč). Slevy mají např. stálí obyvatelé, invalidé, auta splňující emisní limity Euro 5. Osvobozena jsou mj. dvoustopá vozidla, záchranáři, oficiální taxislužba. |
| Pravidla pro zaplacení poplatku jsou natolik přísná, že např. v roce 2011 vyžadoval londýnský starosta úhradu i po koloně prezidenta USA Baracka Obamy při jeho státní návštěvě. Výjimku dostal v roce 2010 tehdejší papež Benedikt XVI. |
Babišův resort financí nepředpokládá, že by obce využily nejvyšší možnou sazbu, nicméně od zvýšení poplatku si slibuje zlepšení životního prostředí.
Sobotkova vláda totiž loni v prosinci schválila národní program snižování emisí, který reaguje na fakt, že doprava v Česku patří vedle průmyslových zdrojů a lokálních topenišť mezi tři největší zdroje znečišťování.
Bude ale záležet na komunálních politicích, aby zvážili, zda případné zvýšení neúměrně nezatíží jak lidi, tak administrativu nebo neovlivní turistických ruch v místě či zda se vůbec vyplatí, pokud by náklady spojené se zpoplatněním byly vyšší než výnos z poplatku.
Právě na to poukazuje např. teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera (ODS) nebo úřadující šéf hnutí Starostové a nezávislí, místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.
Pro lázně je to krok správným směrem
„Kdo to bude kontrolovat,“ položil na dotaz Práva řečnickou otázku Kubera s tím, že třeba v Teplicích, byť jsou považovány za lázeňské město, žádné zóny se zákazem vjezdu nemají a ani je neplánují.
Podle Gazdíka dnes města a obce tento poplatek příliš nevyužívají. „Výnos by možná tak zaplatil ty, kteří se budou starat o kontrolu dodržování,“ řekl Právu.
Naopak předseda Svazu měst a obcí František Lukl s návrhem nemá problém právě proto, že kompetence je svěřena samosprávě a zákon o místních poplatcích pouze stanoví maximální hranici. „Myslím, že především pro lázeňská centra je to krok správným směrem,“ řekl Právu.
Podle údajů ministerstva financí příjmy měst a obcí, které poplatek za vjezd vybírají, činily v roce 2014 zhruba jen 22 miliónů korun.
Od těchto poplatků jsou osvobozeni občané trvale žijící nebo podnikající v dané lokalitě a zdravotně postižení a jejich průvodci. Logicky pak poplatek neplatí třeba záchranáři, hasiči, policie a silničáři. Někde má výjimku také zásobování, které ale bývá časově omezené.