Článek
„Pandemie též poukázala na dlouhodobé mezery v poskytování pomoci obětem různých forem násilí, a to ze strany státních institucí – zejména policie, soudů a orgánů sociálně-právní ochrany dětí,“ konstatuje se ve zprávě o plnění akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí za loňský rok, kterou minulý týden projednala vláda.
V řadě případů podle ní neprobíhal monitoring domácností s výskytem násilí, většina případů domácího násilí a týrání dětí se v rámci projednávání soudů zcela zastavila, zatímco méně závažné případy byly řešeny nadále, orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) u většího počtu rodin, kde probíhalo násilí, doporučoval domluvu rodičů a významně chyběla krizová lůžka pro oběti domácího násilí.
Chybějící lůžk
Zpráva vycházela z výzkumu a analýzy, kterou prováděl Sociologický ústav Akademie věd ČR a Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. „Analýza poukázala také na to, že instituce státní správy jsou schopny zachytit a účinně řešit jen malou část případů domácího násilí. Značná část obětí domácího násilí tak systémem pomoci propadá,“ uvádí se ve zprávě.
Podle jiné analýzy, tentokrát vypracované ministerstvem práce a sociálních věcí, v Česku chybějí i lůžka či rodinná místa ve specializovaných azylových domech pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí. Deficit byl vyčíslen na 680 až 3000 míst. Není ani dostatek poradenských služeb.
Z dat zveřejněných ve zprávě vyplývá, že mezi skupiny ohrožené domácím násilím nepatří pouze partnerky či v menší míře partneři útočníků nebo jejich staří rodiče, ale také děti.
Celkem podle dat intervenčních center loni bylo zaznamenáno 1170 případů vykázání násilné osoby, což je o 86 méně než předloni. „V rámci celkového počtu vykázání označila policie 1971 osob za ohrožené. Nejčastěji šlo o případy násilí ve vztahu soužití nezletilé dítě a rodič a druh, družka,“ uvádí text.
Pokud jde o stalking, zaznamenala loni policie 336 případů, přičemž jejich počet již druhým rokem klesá. Trestně stíháno bylo 229 lidí, z toho šestnáct žen.
Méně znásilnění
Meziročně poklesl i počet případů znásilnění, a to ze 683 na 639. K trestnímu stíhání doputovaly zhruba dvě třetiny z nich. „Podle odborných studií ale jde o přibližně pět až deset procent skutečného výskytu znásilnění,“ konstatuje text zprávy.
Nejčastěji jsou pachateli znásilnění muži, ale násilníci se najdou i mezi ženami. A přibylo jich. Ženy tvořily loni 1,7 procenta osob stíhaných za znásilnění, což je oproti předchozímu roku nárůst o jeden procentní bod. Vražd motivovaných osobními vztahy pak bylo podle zprávy loni 76, což je oproti roku před tím mírný nárůst.
Úřady přitom podle výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách řadu úkolů, které jim byly v boji proti těmto násilným činům uloženy, neplní.
Například chybí kurzy pro odborný zdravotnický personál, které jsou na práci s oběťmi zaměřeny, ve vzdělávacích programech škol není problematika domácího násilí včetně šikany dostatečně zohledněna, neprobíhají osvětové kampaně ani není pro pracovníky OSPOD vypracován jednotný a vhodný nástroj pro identifikaci dětí ohrožených násilím v rodině.