Hlavní obsah

Pomoc prarodičů s péčí o vnoučata není samozřejmost, ukázal průzkum

Současní prarodiče zřejmě proměňují společenské normy. Spíš pracují a věnují se svým zájmům a závazkům, než aby pokládali za povinnost pečovat o vnoučata, naznačuje aktuální průzkum agentury STEM podle socioložky Jaroslavy Hasmanové Marhánkové. Skoro dvě třetiny dotázaných ve věku mezi pětačtyřiceti a devětapadesáti v něm totiž odpověděly, že babičky a dědečkové žádnou takovou povinnost nemají. A častěji tak smýšlejí potenciální babičky, od kterých se obvykle očekává větší zájem.

Foto: Profimedia.cz

Dříve se od babiček hlídání očekávalo. Ilustrační foto

Článek

„U lidí ve středním věku dochází ke kumulaci rolí. Jsou stále na trhu práce, přidává se jim závazek péče o starší rodiče, chtějí se věnovat svým zájmům a do toho vstupuje očekávání na roli prarodiče,“ vysvětlila specifické postavení generace socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková. Odmítnutí další povinnosti tak podle ní může plynout z přemíry závazků.

Průzkum blíže specifikoval, že nesouhlas s povinnou péčí o vnoučata je častější u žen než u mužů. Zjištění naráží na fakt, že právě ženy často zastávají roli hlídajících babiček. „Od mužů není péče zdaleka očekávaná v takové míře, tudíž není překvapivé, že ji snáze přijímají,“ upřesnila důvody Hasmanová Marhánková.

Výsledek průzkumu podle ní ukazuje na proměnu pohledu na stáří a posunu dříve běžných zvyků. „Norma, která říká, že starší generace má obětovat vnoučatům svůj volný čas, není u této skupiny tak široce přijímána,“ řekla socioložka.

Česko čeká výrazný nárůst počtu seniorů nad 85 let. Nebude, kdo by se o ně staral

Ekonomika

Babičky mají dost

„V určité fázi života už ženy třeba nechtějí znovu podřídit svůj volný čas péči o děti. Jde o poměrně nový fenomén, jelikož ještě v devadesátých a nultých letech byla norma obecně nastavena tak, že babičky budou hlídat a nahrazovat nedostačující předškolní zařízení,“ dodala.

Mezigenerační solidarita je však podle průzkumu i přesto nejsilnější v rodinách. Zvlášť se projevuje v přijetí povinnosti dětí finančně pomáhat rodičům, shodnou se na ní tři čtvrtiny Čechů. Názor, že rodiče by měli spořit ve prospěch budoucích generací, však na významu ztrácí.

Průzkum se zaměřil také na vnímání vzájemného porozumění mezi generacemi. U lidí pod pětačtyřicet let se názory dělí rovnoměrně mezi starší, kteří mají mít více pochopení pro mladé, opačný názor a neutrální střed. Zato starší lidé spíš žádají porozumění od mladších.

Chtějí ujistit, že žili dobře

Do diskuze o porozumění vstupují podle Hasmanové Marhánkové také stereotypy. „Společnost se víceméně shodne, že ageismus, tedy diskriminace na základě věku, je špatná. Nicméně důraz se klade především na respekt ke starším lidem, přestože se týká všech věkových skupin,“ nastínila možný problémový bod.

Starší lidé mohou být podle ní méně pružní v porozumění směrem k odlišnému způsobu života mladších lidí. Rozdílné životní volby nové generace mohou ohrožovat jejich pocit jistoty. „Staří chtějí ujištění, že žili dobře,“ řekla. Mladší generace oproti nim snadněji přijímají různorodost, ale jsou více citlivé ke stereotypizaci.

Průzkum provedl ústav STEM na reprezentativním vzorku dospělých obyvatel Česka na přelomu srpna a září 2024. Výzkumníci využili kvótní výběr a analyzovali odpovědi více než tisíce respondentů.

Anketa

Spoléháte na své rodiče/prarodiče, že se vám postarají o děti?
Ano, bez nich by to nešlo
12,3 %
Ano, někdy jejich ochotu využívám
22,7 %
Ne
65 %
Celkem hlasovalo 2352 čtenářů.

Švédsko jako první na světě umožňuje prarodičům čerpat placenou rodičovskou

Evropa

Výběr článků

Načítám