Pomoc Afgháncům zatím nabídl jen Hřib

„Na palubě byli kromě českých občanů i Afghánci s rodinami, kteří pomáhali na české ambasádě nebo našim vojákům,“ řekl v pondělí Hamáček. „Jako ministerstvo vnitra jsme zodpovědní za pomoc těmto lidem i poté, co přijdou do ČR, a chceme jim poskytnout maximální součinnost v tom, aby se integrovali do české společnosti,“ dodal.

„Budeme jednat s krajskými samosprávami, aby našly pro tyto lidi v ČR důstojné uplatnění,“ podotkl.

Hřib Hamáčkovi napsal, že hlavní město je připraveno pro situaci s afghánskými tlumočníky a jejich rodinami „poskytnout součinnost“.

„Možnosti jsou v zásadě obdobné jako u našeho předchozího společného řešení situace běloruských disidentů,“ uvedl primátor. Jak Právu sdělil, podobnou zprávu adresoval ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi (ČSSD). Běloruským disidentům město letos na jaře pronajalo šest bytů. Stalo se tak na základě dohody Prahy s odborem azylové a migrační politiky vnitra.

Ostatní šéfové krajů zatím krčí rameny. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) řekl, že osloveni nebyli. A poté Hamáček informoval, že tento týden se uskuteční videokonference vlády s Asociací krajů ČR.

„Pokud české letadlo dopravilo na území naší země osoby z Afghánistánu, má snad česká vláda jasno, jak se o tyto osoby postará a co dále zamýšlí. S vedením Kraje Vysočina v této věci prozatím nikdo nekomunikuje,“ uvedl pro Právo hejtman Vítězslav Schrek (ODS).

„Žádnou informaci o počtu rodin a jejich směřování nemáme. Pokud se na nás někdo z vlády obrátí, budeme o této záležitosti jednat,“ sdělil Právu olomou­cký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

„Celý proces evakuace spolupracovníků naší armády a ambasády s rodinami z Afghánistánu je plně v režii státu. Pokud budeme mít k dispozici detailní informace a obrátí se na nás ministerstvo zahraničních věcí či ministerstvo obrany, jsme připraveni o pomoci jednat,“ uvedl na dotaz Práva pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Nikdo z vlády zatím neoslovil ani Charitu ČR, která má s integrací cizinců v nouzi dlouholeté zkušenosti. „Měli bychom se na takové pomoci podílet, v této oblasti se dlouhodobě angažujeme. Bohužel zatím nemám zprávu, že by nás někdo oslovil,“ řekl Právu mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Ten zároveň nechtěl upřesnit, kolika cizincům by mohli pomoci. „Staráme se o cizince, kteří se ocitnou v ČR ve složité situaci, což by byl asi případ těchto Afghánců. Každá pomoc je specifická. Někteří potřebují zajistit základní věci, jiní ošetřit,“ řekl Oulík.

Česká vláda by podle Hamáčka měla pomoci ještě dalším lidem, kteří zatím v Afghánistánu čekají.

„Kompletní seznam má ministerstvo obrany a je v utajeném režimu. Ještě nějaké lety bychom potřebovali,“ uvedl Hamáček. „Děláme vše, abychom pomohli všem našim občanům a co nejvíce Afgháncům, kteří s námi spolupracovali,“ dodal.

Vyjádřil se také ke spekulaci, že by ČR deportovala lidi do Afghánistánu, kde by jim hrozilo nebezpečí. „ČR má přesně nastavený azylový systém, každá žádost se posuzuje individuálně. Právní řád ČR nedovoluje odmítnutí azylu, kdyby hrozilo nebezpečí života nebo pronásledování. Každé vyhoštění je soudně přezkoumatelné,“ řekl Hamáček.

Pokud by afghánští tlumočníci chtěli v ČR po­žádat o azyl, jejich žádosti se přezkoumají úplně stejně, dodal.