Hlavní obsah

Pomluva

Novinky, Jiří Franěk

Bylo by jistě dobré a užitečné, kdyby soudy dokázaly vyvrátit pomluvy a očistit čest pomluvených v co nejkratší době, dejme tomu do šedesáti dnů, jak navrhuje poslanec Stanislav Křeček. Bylo by to však dobré a užitečné nejen v těch případech, kdy novinář neprávem osočí politiky, ale i tehdy, když politik neprávem osočí novináře.

Foto: Emil Horný

Michal Hamršmíd

Článek

Co jiného než pomluva je však tvrzení poslance Křečka, že sdělovací prostředky soustavně útočí na demokratické instituce našeho státu (a tak přispívají k nezájmu lidí o politiku, k představě, že politika je špinavá záležitost atd). A přidá-li pan poslanec řečnickou otázku, v čím zájmu tak ty zlé sdělovací prostředky jednají, je to dokonce pomluva nebezpečná, zavánějící šířením poplašné zprávy.

Nelze samozřejmě popřít - a nikdo to také nepopírá - že noviny často přehánějí a že některé výpady jednotlivých novinářů proti jednotlivým politikům překračují hranice etiky a někdy i zákona. Avšak představa, že celá novinářská obec vede válku proti politikům (nebo jen proti poslancům) je pomatená. Je to projev nesoudnosti a uražené ješitnosti, nic víc, a navzdory odéru poplašné zprávy nezaslouží soudní stíhání, nýbrž diagnózu.

A teď bych byl moc rád, kdyby mě poslanec pohnal k soudu - pokud možno nejdéle do šedesáti dnů, ale raději dřív - za projev pochybností o míře jeho intelektu, jehož se právě dopouštím. Rád bych totiž konečně pověděl, o čem se obvykle nemluví. Slavný soude, řekl bych, v této zemi je také dosti politiků, jichž si novináři i všichni občané váží, a nikdy proti nim v novinách nevyšla jediná pomlouvačná řádka. Jsou zde ale i tací, s nimiž leckterý novinář a leckterý občan názorově nesouhlasí, třeba je i nemá rád, a přece o nich, o jejich soukromí a majetku nevznikají fámy ani pomluvy.

Slavný soude, řekl bych, lidé přece nejsou hloupí a dovedou snadno rozlišit rozdíl mezi tím poslancem, který po automobilové nehodě ochotně foukne do trubičky a tím, kdo začne mávat imunitou. Slavný soude, lidé nejsou hloupí a dobře chápou, co lze hledat za nevyplněným formulářem o vedlejších příjmech. Lidé jsou však také schopni rozlišit mezi tou poslaneckou menšinou, která se snaží umenšit poslanecké výhody a extrabuřty a hrabivou většinou, která by je nejraději stále zvětšovala. Tohle všechno, slavný soude, novináři jen reflektují a popisují, nic víc, samozřejmě v zájmu svých čtenářů, voličů, ano i demokratických institucí samých a zdraví některých poslanců.

Ale kdyby mělo jít jen o to, že je těch výpadů proti politikům víc než zdrávo, tak to je naprosto v rukou politiků. Stačilo by nedávat tak příliš mnoho příležitostí.

PRÁVO 6. prosince

Související témata:

Výběr článků

Načítám