Článek
Co se stalo v atmosféře, že už přes 14 dní máme tak úmorná vedra?
Může za to současné rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Po celou dobu naše území ovlivňuje mohutná tlaková výše nad východní Evropou, podle jejíhož západního okraje k nám neustále proudí velmi teplý vzduch od jihu. A jelikož tento vzduch má svůj původ v Africe a je to uprostřed léta, pak se vysokým teplotám nemůžeme až tak moc podivovat.
Jsou typická pro naši zeměpisnou polohu?
Nelze říci, že by šlo zrovna o typickou situaci, ale je fakt, že podobné situace se v poslední době vyskytují stále častěji. Severoatlantická oscilace v létě zeslabuje, a dojde-li až do své záporné fáze, pak nejsou extrémně vysoké teploty ničím překvapivým. Severoatlantická oscilace je přitom klimatický jev související se změnami tlakového pole v severní části Atlantského oceánu a významně ovlivňující charakter počasí v Evropě.
Mohou současná vedra být důsledek globálního oteplování, eventuálně tání ledovců?
Velmi pravděpodobně mohou. Zmíněná severoatlantická oscilace vykazuje v létě trend zeslabování již téměř 30 let, což je shodou okolností období, kdy i globální teploty výrazněji narůstají. Podobnost zde tedy je. Není-li ale pouze náhodná, to posoudí až čas, kdy budou k dispozici delší řady měření. A tání ledovců, to už je jen spíše důsledek.
Jste klimatolog. Letos byla krutá zima a teď horké léto. To bude pro další vývoj počasí do budoucna charakteristické?
Neřekl bych, že letošní zima byla krutá – byla poněkud neobvykle delší a bohatší na sníh, ale žádné extrémní mrazy nebyly. Teploty nad 35 stupňů mohou být pro řadu z nás také kruté, ale k létu to tak trochu patří. Připouštím ovšem, že člověka dokážou řádně „ničit“! Budeme si muset zvykat, že takovéto epizody se budou opakovat v příštích letech častěji.
Musíme se tedy připravit na extrémy teplotní i srážkové? Jak budou velké?
Mluvíme-li o létě, pak je možno říci, že v posledních dvaceti letech se v porovnání s obdobím 1961–1990 průměrný počet letních dnů s teplotami nad 25 st. v roce u nás zvýšil z původních 45 na 58 a počet tropických dní s teplotami nad 30 st. z 8 na 14. Nárůst během padesáti let je dost výrazný. Proč bychom si tedy měli myslet, že v příštím desetiletí by tomu mělo být jinak?
Odhadnete, jaká bude druhá polovina léta?
To si jako klimatolog skutečně nedovolím a na tak dlouho dopředu by si to neměl dovolit ani žádný meteorolog, který předpovědi vydává, pokud chce být alespoň trochu odpovědný. Šlo by pouze o spekulace, byť třeba nějakými trendy podložené. A spekulace, jak známo, mohou, ale taky nemusí vyjít – vždy to je tak 50 na 50.
A odhadnete, jestli za 20 let se nebudou v Česku už v sadech pěstovat pomeranče?
Zde si odhad dovolím prezentovat – nebudou! Za tím si stojím, takovýto odhad vyjde na sto procent, pokud zrovna nemáte na mysli jejich pěstování ve skleníku.