Polsko a Česko chtějí společně požádat EU o peníze na uprchlíky

„Chceme společně vystoupit na půdě EU, abychom dostali nové finanční prostředky pro uprchlíky,“ oznámil po společném jednání Morawiecki.

Obě země se od koce února potýkají s migrační vlnou. Konkrétně do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc. „Máme mnoho uprchlíků,“ konstatoval polský šéf vlády.

Zdůraznil nicméně, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska. „A bojují i za naši svrchovanost a svobodu,“ doplnil.

Tématem společného jednání ve Varšavě byla také energetická závislost na Rusku. Řešila se i spolupráce mezi Polskem a Českou republikou v dodávkách zemního plynu. Česko je na Rusku v době, kdy Moskva přestala dodávat plyn právě do Polska a Bulharska, závislé z více než 90 procent.

„Chceme se té závislosti rychle zbavit. Potřebujeme k tomu ale pomoc jiných zemí. A pomoci by nám mohlo právě Polsko,“ uvedl po jednání český ministerský předseda Fiala.

„Domluvili jsme se na tom, že otevřeme jednání o plynovodu Stork 2. Budeme hledat cesty, jak tento projekt společně vybudovat,“ doplnil.

Vznikne také pracovní skupina, která bude mít na starosti další postup v případě ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.

Společně řešili premiéři také sankce proti Rusku. „Domluvili jsme se, že budeme velmi intenzivně podporovat další sankce proti Rusku a budeme tlačit, aby Ukrajina dostala kandidátské postavení (v EU). Ukrajina potřebuje, abychom jí dali najevo, že o ni stojíme, že patří do evropské rodiny, že EU jí otvírá dveře,” zdůraznil český premiér.

„Česko se rozhodně nechystá přistoupit na placení (za ruský plyn) v rublech,” ujistil také premiér. Nesouhlasí s postojem Maďarska, které se rozhodlo přistoupit na placení v rublech, a hodlá se pokusit maďarské stanovisko změnit v dialogu s Budapeští.