Článek
Ze dvou miliónů tří set tisíc žen v ekonomicky aktivním věku (od 18 do 59 let) jich pracuje přes dva milióny, tedy plných 87 procent. V domácnosti zůstává jen 13 procent žen v aktivním věku.
Naopak 21 procent mužů si ženu v domácnosti neumí představit a její zaměstnání jim nevadí. Čtvrtina dotázaných mužů nemá na tuto otázku vyhraněný názor. Vyplývá to z průzkumu Sociologického ústavu, Centra pro výzkum veřejného mínění a ze statistických údajů.
Praxe je jiná
Pro českou rodinu roku 2007 je podle sociologů typické, že slovně jsou Češi, ale i Češky v názorech na rodinu konzervativnější, než jak se následovně projevují v praxi. Podstatný vliv na to má nejen ekonomika rodiny a vývoj cen, ale i změna životního stylu, snaha o seberealizaci a kariérní postup.
| Představy o rozdělení rolí v rodině (v %) | |||
| . | muž | oba | žena |
| Nakupování | 1,7 | 49,6 | 48,2 |
| Péče o děti | 0,4 | 55,7 | 43,2 |
| Vzdělávání | 17,7 | 77,5 | 1,1 |
| Finanční zajištění | 72,6 | 26,6 | 0,5 |
| Budování kariéry | 46,9 | 49,5 | 0,5 |
| Pozn. procenta do 100 tvoří odpovědi neví | |||
| Zdroj: CVVM | |||
Životní praxe českých rodin je tak na míle vzdálená tradičním představám o hodnotách. Například mladí Češi a Češky považují z 87 procent šťastné manželství za významný životní cíl, kterého by chtěli dosáhnout. Rodina v podobě táty a mámy a dětí je stále podle 78 % Čechů tím nejlepším prostředím pro výchovu dětí. Pouze 4 procenta našich občanů odmítají názor, že ke správné výchově je zapotřebí otec i matka.
Klesá počet svateb
Přitom počet svateb současně klesá - z 81 tisíc v roce 1991 na současných 50 tisíc ročně a rozvádí se každé druhé manželství. Pro čtvrtinu mladých lidí je totiž manželství formalita, upřednostňují společné soužití bez "papíru". Pokud se mladí lidé přesto rozhodnout pro sňatek, odsouvá se toto rozhodnutí do pozdějšího věku, kdy se rodí i děti.
Roste i počet případů domácího násilí. Podle Zdeny Prokopové z informačního a poradenského centra ROSA, které pomáhá obětem, s ním má vlastní zkušenost každá třetí žena.
Podle sociologů se většina mladých lidí dnes řídí následujícím schématem. Nejdříve je třeba získat vzdělání, pak perspektivní pozici v zaměstnání. Pokud do třiceti let získáte dobře placené místo, nastává čas na rodinu i děti. Na děti máte peníze, žena má šanci, že se dokáže po mateřské vrátit do práce, aniž jí profesně ujede vlak.
Vysokoškolačky spěchají od dětí
Kdo zvolí opačný postup - napřed děti, pak klopotné přežívání v podnájmech či u rodičů, má smůlu, shodují se experti. Hledat si perspektivní místo po třicítce nemá pro ženu, ale ani pro muže smysl, prostě již není. Pokud ženy zůstanou doma s dítěte déle než tři roky, rychle ztrácejí konkurenceschopnost na trhu práce, přestávají se orientovat v oboru.
Nejrychleji se do práce vracejí vysokoškolačky - třetina jich do práce nastoupí do dvou a půl roku věku dítěte, vyplývá ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Jen 5 % vysokoškolaček je doma s dětmi déle než 4 roky.
Podle Sociologického ústavu je nejčastějším modelem hospodaření českých domácností (82 %) společné rozhodování obou partnerů. A to i přesto, že muž stále více vydělává, než dostane za stejnou práci zaměstnaná žena.