Polovina lidí souhlasí s pádem Topolánkovy vlády

Nejvýraznější souhlas s pádem vlády vyjádřili přívrženci opozice, z nichž se k němu kladně vyjádřilo osm z deseti dotázaných. Největší podíl záporných postojů byl mezi voliči ODS, kde dosáhl 86 procent, u příznivců KDU-ČSL pak činil 67 procent, ze sympatizantů zelených odmítla pád vlády jen polovina dotázaných.

Jako důvody souhlasu s pádem vlády lidé nejčastěji uváděli celkové negativní hodnocení její činnosti a nedostatek sociálního cítění, hlavním důvodem nesouhlasu s vyslovením nedůvěry bylo české předsednictví EU.

V činnosti Topolánkovy vlády účastníci průzkumu nejlépe hodnotili zahraniční politiku, kde podíl kladných odpovědí dosáhl 37 procent, nejhůře bylo hodnoceno působení na domácí politické scéně, kde negativní odpovědi činily 54 procent. Více než čtvrtina dotázaných práci vlády nehodnotila ani dobře, ani špatně. Na otázku, jak se bude vyvíjet situace po pádu vlády, asi třetina lidí odpověděla, že se zhorší.

V názorech na vliv vyslovení nedůvěry Topolánkovu kabinetu na pozici Česka jako země předsedající EU jednoznačně převládl názor, že tento vliv bude nepříznivý. Zastává jej 55 procent lidí, čtyři procenta mají opačný názor a více než třetina dotázaných se domnívá, že vyslovení nedůvěry na pozici ČR nebude mít žádný vliv.

Pro vypsání předčasných voleb se vyslovilo 66 procent obyvatel, 22 procent bylo proti.

Průzkumu CVVM, který se uskutečnil od 30. března do 6. dubna, se zúčastnilo 1056 respondentů.

Koaliční vláda Mirka Topolánka skončila zhruba po dvou letech činnosti, když jí sněmovna 24. března vyjádřila nedůvěru. Opozici, ke které se připojili i čtyři poslanci zvolení na kandidátkách koaličních stran, se podařilo vyslovit nedůvěru vládě prvně v samostatné historii České republiky.