Hlavní obsah

Polovina lékařů by se znovu připojila k protestu. Hlavně kvůli platům

Přesčasy už nejsou hlavním problémem mladých lékařů. Půl roku po rozsáhlé protestní akci se ve většině nemocnic daří počty přesčasových hodin snižovat, což považují za úspěch. Problém je to stále pro některé malé nemocnice. Mnohem více teď ale lékaře pálí zatím nesplněné sliby resortu zdravotnictví k odměňování. Stovky z nich by byli ochotni znovu protestovat, ukázal průzkum Sekce mladých lékařů České lékařské komory mezi doktory.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda, dříve předseda Sekce mladých lékařů ČLK

Článek

„V průzkumu jsme se ptali, kdo by do případného protestu šel i letos a vyšlo nám, že přibližně polovina by se připojila. Ale uvidíme,“ řekla Novinkám a Právu předsedkyně sekce a lékařka Monika Hilšerová.

Upozornila, že v jednotlivých nemocnicích se situace vyvíjela odlišně, a každému tak může vadit něco jiného. Odpovědi k tomu, jak se od loňského podzimu situace změnila, jim poslalo 956 lékařů.

„Pokud cítí, že se tam změna stala a jsou spokojenější, tak nemají důvod začínat nějaký protest. Jiné je to, pokud ke změnám nedošlo a vedení po nich šlape,“ doplnila Hilšerová.

Viceprezident ČLK Přáda: Plnění prosincové dohody kulhá. Spokojeni jsme zčásti

PoliTalk

Šest tisíc lékařů loni brojilo proti přetěžování, enormnímu množství přesčasů v nemocnici a nevyhovujícím pracovním podmínkám. Tady nastal zatím největší posun. Třetina v průzkumu uvedla, že se do zákonného limitu přesčasových hodin (416 hodin za rok) vešli už před tím, anebo se po změnách letos vejdou. Dalších 28 procent popsalo, že se k němu po reorganizaci přiblíží.

Tlak má smysl

„Je to skokové zlepšení, které ukazuje, že ten tlak má smysl a medicínu lze organizovat a dělat jinak,“ řekl k tomu viceprezident České lékařské komory Jan Přáda v debatě na ČT předminulou neděli.

Před třemi lety odsloužili lékaři v průměru dvojnásobek toho, co dovoluje zákoník práce. Letos to vypadá, že by se mohli dostat z 800 na 520 a 660 hodin, podle toho, jak velké změny managementy udělaly.

Na 41 procent lékařů ale pocítilo jen minimální posun, nebo vůbec žádný, ukázal průzkum.

Podle Přády vyčerpali na některých místech limit už před měsícem. Konkrétní být nechtěl. Jde, jak uvedl, o „personálně zdevastované“ menší nemocnice, kde mají dlouhodobě problém sehnat dostatek lékařů na oddělení.

Desítky nemocnic kvůli tomu už několik měsíců jednají s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o transformaci péče. Nevyužívaná oddělení s nedostatkem personálu se mění na stacionáře nebo jednodenní ambulance.

Prvně analýza

Hlavní tíha současných třenic mezi odbory, lékaři a ministerstvem je ale jinde. Válek se zavázal předložit návrh zákona o odměňování zdravotníků, který měl platy a mzdy sjednotit. První draft se k lékařům dostal před dvěma týdny a schytal ostrou kritiku.

Další jednání v minulém týdnu velký posun nepřineslo. Zvažují se tři varianty, jak sjednocení dosáhnout. Ke všem teď přislíbil resort vypracovat analýzu finančních dopadů.

„Ministerstvo zdravotnictví předložilo kompromisní návrh, který určuje nepodkročitelná minima. Lékařská komora stále trvá na sjednocení platového segmentu i na soukromé nemocnice, kde je velký odpor soukromých nemocnic,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Politicky nevidí návrh komory jako průchozí.

Požadavky lékařů i odborů jsou známy už několik měsíců, dohodu podepsali všichni 8. prosince loňského roku. K analýze se přistupuje až půl roku poté, byť s ní všichni souhlasí. Kvůli zdlouhavému jednání se komora obává, že od 1. ledna 2025 zákon účinný nebude.

„Bohužel se ztratilo půl roku a už není možné postupovat cestou samostatného zákona, protože to není možné z legislativních důvodů stihnout. Jedinou schůdnou možností je novela zákoníku práce,“ zhodnotil prezident ČLK Milan Kubek.

Sáhnout chtějí do zákoníku práce, který se teď projednává a bude účinný od srpna.

Odbory nesouhlasí s Válkovým návrhem o odměnách ve zdravotnictví

Domácí

Výběr článků

Načítám