Článek
Třetina dotázaných uvedla, že k podobným případům dochází výjimečně a pro zbytek je to takřka neznámý model chování.
Desetina žáků dále v dotazníku připustila, že byla ve své škole svědkem šikany, a 13 procent uvedlo, že byli přímo jejím terčem. Jen dvě procenta dotázaných přiznala, že se na šikaně podílela.
„K tomu se ještě dětí ptáme, jestli je na škole nějaký dospělý, o kterém vědí, že umí šikanu dobře řešit. Ukázalo se, že 46 procent dětí ví, kdo tam od toho je. Děti mohou uvést i konkrétní jména, což je pak informace pro ředitele, kteří si průzkum objednávají. Dalších 45 procent dětí říká, že tam možná někdo na řešení šikany je, ale neznají ho. A devět procent dětí si nemyslí, že je ve škole někdo, na koho by se mohly obrátit,“ uvedla vedoucí projektu Mapa školy společnosti Scio Anna Tzurna.
Psychické obtíže dětí se nevyplácí podceňovat. Linka bezpečí u nich řeší sebevražedné myšlenky stále častěji
Dotazníkové šetření poskytuje Scio ředitelům škol už řadu let, ale těžko se dají výsledky týkající se atmosféry ve škole podle Tzurny srovnávat z dlouhodobého hlediska.
„Za pandemie byly výsledky úplně jiné, zapojilo se mnohem méně škol a všichni jsme se cítili úplně jinak než obvykle. V dřívějších průzkumech jsme pokládali jiné otázky, protože dotazníky upravujeme podle aktuálních potřeb. Ale když se podíváme na výsledky z posledního školního roku a dvou předchozích let, tak co se týče klimatu ve škole, je tam buď stagnace, nebo mírně se zhoršující trend,“ řekla Novinkám Tzurna.
Fyzických útoků je podstatně méně. Šest procent dětí uvedlo, že jsou zcela běžné, podle další desetiny jsou docela časté a podle 43 procent se stávají jen zřídka.
U mladších žáků byl výskyt negativních jevů mnohem nižší. To, že k posmívání či ubližování dochází obvykle, připustila čtvrtina žáků prvního stupně z 15 300 oslovených. Šedesát procent to má za výjimečný jev a podle 15 procent se to vůbec nestává.
Ředitel školy, jejíž žák spáchal sebevraždu, rezignoval
Učitelé mají práci rádi, ale vyčerpává je
Drtivá většina učitelů chodí do práce ráda, konkrétně 95 procent, přičemž zbylých pět procent zaškrtla kolonku „spíše ne“. Hlavní vliv na jejich spokojenost mají zejména vztahy v učitelském sboru. Ty má za důležité 87 procent vyučujících, 85 procent vyzdvihuje přístup vedení a pro 57 procent má význam platové ohodnocení. S platy bylo spokojeno 77 procent pedagogů. Zde tedy mohli kantoři podle preferencí vybírat více možností.
Občas bývají učitelé z práce vyčerpaní z 62 procent, 26 procent bývá vyčerpaných často a každý dvacátý téměř vždy. Sedm procent téměř nikdy.
Hrubému vulgárnímu chování ze strany žáků čelilo 16 procent vyučujících a osm procent připustilo, že mají z některých strach. S rodiči to nemají o moc jednodušší. Obavy z rodiče připustilo 13 procent a 14 procent agresivnímu jednání zákonného zástupce čelilo.
Čtvrtina připustila, že se v minulém školním roce potýkala se syndromem vyhoření.
Pětina českých učitelů trpí fyzickým vyčerpáním, zjistil výzkum
