Článek
„Ukazuje se, že ANO je schopno získat podporu 25 až 30 procent voličů, ale ve chvíli, kdy se mají rozhodovat mezi dvěma kandidáty, tak se voliči spíš sjednotí proti ANO a volí protikandidáta,“ řekl Novinkám Gregor.
„Zaznamenal jsem komentáře, že to je jistá tečka za prezidentskými ambicemi Andreje Babiše. Ale podle mě senátní volby nejsou rozhodujícím faktorem, podle kterého by se rozhodoval,“ dodal s tím, že hlavní roli zřejmě sehrají průzkumy veřejného mínění.
Ty však dlouhodobě ukazují, že Andrej Babiš by získal méně voličů než generál Petr Pavel. „Je velká pravděpodobnost, že by Babiš ve druhém kole prohrál, stejně jako prohrávají senátorští kandidáti hnutí ANO,“ dodal Gregor.
Babiš: Porážku uznávám, ale osobní prohra to není
Zajímavý byl podle něj hlavně duel kandidátky ANO Jany Nagyové, která zároveň čelí s Babišem trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, proti předsedovi horní komory za ODS Miloši Vystrčilovi na Jihlavsku. Nagyové sice pomohl v kampani samotný Babiš, ani to jí však nepomohlo a na Jihlavsku prohrála v poměru 60 ku 40 procentům.
Nagyová? Drzost
Podle Bureše ANO nejvíce poškodilo právě to, že kandidovala Nagyová. „Všichni kandidáti ANO to odnesli za ni. Nasadit do voleb člověka, který čelí trestnímu stíhání, to je drzost. Myslím, že to lidi naštvalo,“ řekl Novinkám.
Bureš si myslí, že se teď bývalý premiér za ANO snaží dávat najevo, že výsledek voleb není jeho vina. A to i s ohledem na to, že se stále ještě nevyjádřil, zda se do prezidentského klání v lednu pustí, nebo ne. Podle Bureše však v rozhodování právě prohru v senátních volbách zohlední. „Myslím, že to bude hrát roli,“ podotkl.
Jenže Babiš bude muset vzít v potaz i další faktor, a to je probíhající soud v kauze Čapí hnízdo, ve kterém čelí podezření z dotačního podvodu. „Probíhající soud mu nepomáhá. Spousta lidí si neumí představit, že by v čele státu stál člověk, který má takové problémy a musí čelit soudnímu procesu,“ řekl Novinkám.
ON-LINE: Svědek potopil Babiše i Nagyovou. Podle něj věděli, že Čapí hnízdo nemá na dotaci nárok
Podpora Andreje Babiše podle Bureše klesá. „Ukazuje se v průzkumech, že se ještě zvyšuje náskok generála Pavla. Babiš se dostává na úroveň druhého či třetího místa s paní (Danuší) Nerudovou. Myslím, že nebude riskovat osobní prohru. Byl by to jeho osobní neúspěch, který by ho poškodil v jeho další politické budoucnosti. Hnutí se nedaří, jestli chtějí další sněmovní volby vyhrát, tak by se měli zamýšlet, jakou rétoriku dělají a jak ji změnit,“ dodal politolog.
Anketa
Osobně si pak myslí, že Babiš ani kandidovat nechce a zvažuje to jen kvůli tlaku některých voličů hnutí ANO. „Ví, že prezidentská funkce je symbolická, nemá žádnou moc. Babiš je ale člověk výkonného charakteru. Uplatní se nejlépe ve funkci předsedy vlády. Já si osobně myslím, že on o tu funkci ani nestojí,“ uzavřel.
Změní se politika vlády?
Bureš míní, že je vůbec velký úspěch vlády, že se jí i přes stávající situaci podařilo obhájit v Senátu většinu. Drží ji tak opět v obou komorách parlamentu. „Pořádají se demonstrace lidí nespokojených s vládní politikou, je tu energetická krize. Čekalo se, že volby dopadnou hůř pro vládní koalici. Překvapení to je. Ukazuje to, že se lidé chovají zodpovědně a uvědomují si složitost situace, ve které jsme,“ řekl Novinkám.
Že by to něco změnilo na politice kabinetu Petra Fialy (ODS), ale příliš nepředpokládá. „Spíš budou opatrní. Samozřejmě, že ta síla, kterou mají ve Sněmovně i v Senátu, by jim dala možnost prosazovat radikální politiku. Já být na místě premiéra, tak to využiji k prosazení reforem, které jsou potřeba – důchodová, školská,“ podotkl Bureš.
Kysela: Imunitu a nárok na plat mají senátoři hned
Stále však musí vládní koalice brát na zřetel, že ANO posílilo v komunálních volbách a i v senátních volbách dostalo do druhého kola dost svých kandidátů. „Vláda si musí uvědomit, že její postavení je křehké, i když má v obou parlamentních komorách většinu. Musí si uvědomit, že společnost je napnutá a že nebude líp. Nálada ve společnosti se poté, co začnou chodit ty vyšší faktury, ještě zhorší,“ obává se Bureš.
Gregor připomíná, že bez ohledu na jména nových senátorů je složení Senátu podobné, jako bylo doposud. „Zákony, které byly pro Sněmovnu zásadní i dosud, dokázal Senát kritizovat. Podpora není stoprocentní. Ale pořád to jsou reprezentanti vládních stran, tzn. nebudou dělat vládě naschvály,“ uzavřel.
Z 27 mandátů senátorů hnutí ANO získalo pouze tři. Nejvíce mandátů obhájila ODS, a to osm. Lidovci získali sedm křesel, TOP 09 tři a STAN a hnutí SEN 21 po jednom. Zbytek míst obsadili nezávislí kandidáti a Jan Paparega z hnutí ProMOST.