Politologové: Pavel dal vládě za uši. Komunikace ale byla podivná

„Vláda už minimálně podruhé fakticky uměle zkracuje lhůty pro postup prezidenta časovými argumenty o potřebě účinnosti od určitého data z čistě rozpočtových důvodů. Státní rozpočet ale nestojí nad Ústavou a prezident má z Ústavy právo na posouzení a podpis normy 15 dnů, nikoliv sedm. Jestliže vláda prezidentovi svévolně zužuje hřiště, je zcela namístě, aby se tomu bránil,“ upozornil politolog z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity Vladimír Hanáček.

Podobně krok prezidenta chápe i politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. „Prezident chtěl vládu poučit, aby mu podle Ústavy nechávala na podpis 15 dnů,“ zdůraznil Novinkám.

Sněmovna penzijní novelu totiž schválila ve třetím čtení koncem července. Senát na ni kývnul minulou středu, tedy 23. srpna. Aby penzijní novela mohla platit od 1. září, jak plánoval kabinet, Pavel by ji musel podepsat ještě ve čtvrtek 31. srpna. To se ale nestalo. Místo toho zdlouhavě napínal vládu, jak k ní vlastně přistoupí.

Ve čtvrtek večer po schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) nakonec prezidentova mluvčí Markéta Řeháková novinářům řekla, že se Pavel rozhoduje mezi podpisem a vetem a že se vyjádří další den.

V pátek po poledni rozeslal Hrad novinářům tiskovou zprávu, ve které uvedl, že i když má Pavel k novele výhrady, nakonec ji podepsal. Pravidla pro předčasné odchody do důchodu se tak zpřísní a valorizace penzí se zpomalí. Opoždění podpisu o den nicméně znamená, že novela začne platit namísto 1. září až o měsíc později, tedy 1. října.

Tím, že se Pavel k novele nevyjádřil do konce srpna, jak vláda předpokládala, chtěl podle Šaradína „ukázat určité limity, a tím posílit i svou pozici“.

„Myslím, že to je relevantní argument. Ústava pracuje s nějakými lhůtami a je tam 15 dnů, tak přeci nemohu prezidentovi něco předložit a říct: vyjádři se do sedmi dnů. Z toho důvodu si myslím, že tím chtěl posílit vlastní pozici, že lhůty opravdu musí být z hlediska všech aktérů dodržovány. Nechce se dostat do polohy, že je loutkou vlády,“ vysvětlil odborník.

Podobně to vidí i Hanáček. „Vládní představitelé kupí minelu za minelou, ale mají svou hlavu a na výtky jako tradičně neslyší. Tak holt musí dostat za uši, tentokrát i z Hradu,“ upozornil.

Komunikace Hradu byla podle politologů v tomto případně podivná, ostře ji kritizují. „Je to zvláštní. To, že prezidentova mluvčí jeden den řekne, že to ten den nepodepíše, že se rozhoduje, a druhý den to podepíše, to mi přijde, že je nějaká vyšší dívčí. To je hra, které vůbec nerozumím. Jen to pozdržel o měsíc, to vypadá jako naschvál vládě. Posunul to ještě o kus dál směrem k nepochopitelnosti a naštval asi úplně všechny,“ upozornil politolog Ladislav Mrklas z Cevro institutu.

„Nejspíš chtěl poučit vládu. Do teď se ale Hrad pod vedením Petra Pavla snažil o nějakou noblesu, tohle je však úkrok úplně stranou, který neměl proběhnout,“ upozornil.

„Za uši“ už podle odborníka vláda dostala od opozice i od mnoha komentátorů. „A kdo ví, jak se k tomu nakonec postaví Ústavní soud, kde věc leží. Takže si nemyslím, že by se prezident měl nutně přidávat k těm, kdo vládě dávají políček,“ myslí si Mrklas.

Pavel se podle něj dostává do pasti některých svých předvolebních i povolebních slibů. „Říkal, že se bude snažit spojovat společnost. To ale není jednoduchá věc, když je společnost rozdělená v pohledu na vládu, v tom, co vláda dělá z pohledu rozpočtu a podobně, takže prezident trochu tančí mezi vejci,“ popsal politolog a varoval, že takových situací bude více.

Srovnávat současnou komunikaci Pavla s jeho předchůdcem Milošem Zemanem, ale podle oborníků zatím není namístě.

„Na druhou stranu by si prezident měl dát pozor, protože když k tomu přičteme kauzu kolem soudce Roberta Fremra, tak se jeho obraz může snadno začít tříštit. Od toho je ještě daleko, ale už pár takových kroků prezident udělal a myslím, že by si na ně měl dát velký pozor,“ varoval Mrklas.