Článek
Politologové reagovali na slova prezidenta Miloše Zemana na CNN Prima News, že je Senát „odkladiště neúspěšných politiků“.
„Centrum je Parlament, tedy přesněji řečeno Poslanecká sněmovna. Centrum není Senát. Podle mého přesvědčení je Senát nejenom zbytečná, ale v některých případech dokonce i škodlivá instituce,“ prohlásil Zeman.
Domnívá se, že senátoři někdy zbytečně blokují přijetí některých zákonů, které předtím schválili poslanci. Ti pak v následujícím hlasování Sněmovny stanovisko přehlasovali. „To znamená, že ten senátní odpor byl vlastně úplně zbytečný,“ uvedl.
Nemám důvod ho milovat. Chtěl mě sesadit, komentoval Zeman úspěch Vystrčila
Názor, že je Senát pojistkou demokracie, odmítl. „No, tak to je velká iluze, že je to pojistka demokracie. Koneckonců, pojistkou demokracie mohou být stejně tak nezávislá média. Může to být ombudsman, mohou to být krajská zastupitelstva, zejména v decentralizovaném státě, jakým už jsme, zaplaťpánbůh. Senát není jediná pojistka demokracie a znovu opakuji, nikomu nevnucují tento svůj názor, ale mně připadá jako takové elegantní a dobře placené odkladiště,“ prohlásil.
Jenže moc a pravomoci, jaké má Senát, těžko mohou převzít média, ombudsman nebo krajská zastupitelstva. Jak uvádí Ústava ČR, souhlas tří pětin Senátu je například nutný k ratifikaci mezinárodních smluv a ke změnám ústavního zákona, který už ústavní většinou schválila Sněmovna. Nadpoloviční většina Senátu spolu se Sněmovnou je také nutná k vyslání ozbrojených sil mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na českém území. Senát také nemůže Sněmovna vynechat v případném vyhlašování válečného stavu atd.
„Senát je důležitý, aby si většina ve Sněmovně nemohla ohýbat Ústavu, jak se jí to hodí. Určitě je také velmi důležitá pravomoc Senátu schvalovat prezidentovy návrhy na posty ústavních soudců. Brání to výkonné moci, aby si do Ústavního soudu, který má kontrolovat ústavnost, najmenovala toho, kdo je poslušný nebo kdo se jí líbí,“ řekl Novinkám Josef Mlejnek.
Systém je vyvážený tak, jak je
Podle něj je český politický systém vyvážený tak, jak je. „Kdyby se z toho Senát vyňal, tak by se musel celý předělat. Určitě by se pak zhoršila odolnost systému před účelovými politickými změnami,“ dodal Mlejnek.
Politologové: Referendem o vládě budou až senátní volby
Senát také hraje roli v přijímání zákonů. Jednak může normy navrhovat, pak také schvaluje ty, které mu postoupila Sněmovna. Normy může schválit, odmítnout, nebo navrhnout jejich úpravy. Tím podle Mlejnka přispívá ke zkvalitnění legislativy, i když se nezřídka stává, že změny poslanci nepřijmou a horní komoru přehlasují.
„Škoda, že většina veřejnosti nechápe tyto věci jako důležité. Pozitivně obvykle vnímají roli Senátu pouze ústavní právníci, politologové, nebo ti, kteří se o politiku opravdu zajímají,“ podotkl Mlejnek.
Důležitost Senátu vypíchl i Jan Bureš. „Senát je samozřejmě hlavně korektiv Sněmovny, jeho role je klíčová ve schvalování zákonů. Nejlépe plní Senát roli, když je v něm zastoupena jiná politická většina než ve Sněmovně. To teď není, většinu má ve Sněmovně i Senátu vládní koalice. Ale také se nacházíme v jiné situaci, protože jak prezident republiky, tak i významná část opozice ANO a SPD nemají problém oslabovat demokratické instituce a rozvracet je,“ řekl Novinkám Bureš.
Senát chrání demokracii
„V tuto chvíli je role Senátu důležitá v tom, že v něm převládají politické síly, které mají respekt k Ústavě,“ dodal. Výrok prezidenta Zemana o tom, že je Senát „zbytečná instituce“ pokládá Bureš za skandální. „Úkolem prezidenta je hájit a bránit Ústavu, celý systém jako takový. Bez ohledu na to, jestli se mu instituce líbí nebo ne,“ zdůraznil Bureš.
„Jako prezident republiky skládal slib, že bude bránit Ústavu. A teď tvrdí, že jedna z ústavních institucí je zbytečná? Přesně kvůli takovým lidem je potřeba Senát, aby bránil demokracii proti těm, kteří ji chtějí zničit. A to je Zeman, hnutí ANO i SPD,“ myslí si Bureš.
Podle Bureše i Mlejnka by se však v budoucnosti mohl změnit způsob voleb do Senátu, aby se setkávaly s větším zájmem veřejnosti. Mlejnek by chtěl volby jednokolové. Podle Bureše by také v horní komoře mohli sedět zástupci krajských samospráv.
Spokojený Babiš opět zkritizoval vládu: Lidé volby vzali jako referendum
Mlejnek odmítl označení Senátu jako „odkladiště vysloužilých politiků“. To podle něj mohlo platit za první republiky, kdy se do Senátu volilo stejným způsobem jako do Sněmovny. Strany tam pak skutečně „odkládaly“ starší zasloužilé kolegy. Ale tvůrci současné Ústavy se tomu chtěli vyhnout, proto způsob volby do horní komory změnili na dvoukolový.
„Jako odkladiště Senát nyní skutečně nefunguje, protože je poměrně problém se tam dostat. Většinou je zvolen lidmi politik, který má nějaké osobní výrazné rysy. Do Senátu je málokdy zvolen člověk, kterého si strana jen tak zařadí na kandidátní listinu. Ve volbách do Senátu musí mít kandidát nějaký vlastní osobní bonus, nezáleží jen na stranické příslušnosti,“ uzavřel Mlejnek.
Senát ČR
Senát Parlamentu ČR je složen z 81 senátorů, přičemž každé dva roky probíhají volby do jedné třetiny. Na ustavující schůzi, která se koná po každých pravidelných volbách, jsou senátoři zvoleni do výborů, komisí a delegací. Senátoři se zároveň sdružují do senátorských klubů, které zakládají s ohledem na svou stranickou příslušnost.
Co říká mj. Ústava
- Souhlas nadpoloviční většiny všech senátorů je spolu se souhlasem nadpoloviční většiny všech poslanců třeba k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu, k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
- Třípětinová většina přítomných senátorů a třípětinová většina všech poslanců je třeba k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy.
- Volební zákon a zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou nebo zákon o jednacím řádu Senátu musí být schválen Sněmovnou i Senátem.
- Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu. Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení. Senát svým usnesením návrh zákona schválí, nebo zamítne, nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat. Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
-Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat. Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
- Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Senátu.
- Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
-K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
- Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.
- Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání funkce soudce Ústavního soudu vyloučeno.