Článek
Znění analýzy zveřejnil v pondělí server Neolivní. Piráti v ní tvrdí, že kandidáti STAN vyzývali na sociálních sítích i v médiích ke kroužkování svých lidí. To podle Pirátů stálo částečně za tím, že voliči kroužkovali častěji Starosty, kteří tak získali ve Sněmovně 33 křesel, zatímco Piráti pouze čtyři.
Bartoš posléze upřesnil, že se jedná o dílčí část analýzy neúspěchu Pirátů ve volbách. Šéf Starostů Vít Rakušan možné porušení koaliční smlouvy odmítl.
Piráti mají analýzu debaklu, mezi viníky zahrnuli i Rakušana
Politolog Josef Mlejnek soudí, že zveřejnění analýzy před jednáním o vládě se může Pirátům hodit. „Myslím, že analýzu Piráti používají jako součást nátlaku. Patrně ve snaze dosáhnout lepšího zastoupení ve vládě. Aby měli tři ministerstva nebo něco takového. Vstup do vlády je pro Piráty jedinou možností, jak kompenzovat ztrátu 18 poslanců,“ řekl Novinkám.
U Pirátů panuje „děsivá frustrace”
Konečné slovo o tom, zda Piráti vstoupí, či nevstoupí do vlády, která bude mít i bez nich 104 poslance, vyřkne Celostátní fórum, tedy všichni členové Pirátů, kterých je kolem tisícovky. „Ivan Bartoš musí vyjednat silnou pozici ve vládě. Když ji nevyjedná, tak to členové smetou,“ odhaduje Mlejnek.
Jedno ministerstvo a post ministra bez portfeje pro digitalizaci, o čemž se v souvislosti s Piráty v médiích hovoří, za „silnou pozici“ Mlejnek nepokládá. „Hrozilo by, že vstup do vlády vedení neobhájí a Piráti to smetou. Ve straně panuje děsivá frustrace,“ poznamenal politolog.
Piráti házejí na STAN svoje chyby, je nám to líto, říká Gazdík
Podle politologa Jana Bureše chce vedení Pirátů analýzou hlavně ukázat, že za debakl ve volbách nemůže. „Pro Piráty je důležité, aby šli do vlády. Myslím, že bude snaha dostat co nejvíc pirátských lidí na posty náměstků na ministerstvech. Analýza má zřejmě uklidnit rozbouřenou členskou základnu a hodit vinu spíš na STAN. Ale je pořád cítit zájem tu stranu udržet v jednání o vládě a být v ní,“ řekl Novinkám.
V opozici by se ztratili
Bureš předpokládá, že se nakonec pirátská základna podřídí názoru svého vedení. „Pokud bude vedení říkat, že za to můžou Starostové, že neuspěli, a zároveň že vláda je pro Piráty strategicky výhodnější, tak velká část pirátského fóra to odsouhlasí. Zatím se nestalo, že by závažné hlasování na fóru dopadlo jinak, než si přálo vedení strany,“ poznamenal Bureš.
Jakmile totiž skončí Piráti v opozici, budou mít jen čtyři poslance, kteří se mezi 72 poslanci ANO a 20 SPD snadno ztratí. „Pokud chtějí propad na poslancích alespoň zčásti kompenzovat, je pro ně vstup do vlády jediné řešení,“ podotkl Mlejnek.
Jenže vztah mezi Piráty a Starosty je zřejmě už nenávratně poškozen. „Samozřejmě že to případnou vládní spolupráci ztíží. Do toho vztahu je nalit jed, strašná hořkost. Ale jednou jsem četl od jednoho politologa větu, že nejlepším tmelem každé koalice v politice je nedostatek jiných alternativ. Piráti nemají jinou alternativu,“ dodal Mlejnek.
Opravdu to způsobili Starostové?
Ke všemu podle Mlejnka analýza Pirátů vůbec nemusí být pravdivá. Samotný fakt, že zástupci STAN vyzývali ke kroužkování svých kandidátů, ještě neznamená, že to byl skutečný důvod, proč voliči kroužkovali. „To, na co upozornili v analýze Piráti, není jediná příčina, těch příčin je určitě víc. Že někdo vyzývá ke kroužkování a že voliči kroužkují, neznamená, že ti voliči kroužkují proto, že ten člověk je k tomu vyzýval,“ myslí si Mlejnek.
Peksa: Jen pár mandátů kvůli kroužkování jsme fakt nečekali
Podle něj mohl hrát roli ve vykroužkování i faktor, že některým středopravicovým voličům, kteří se chtěli zbavit vlády Andreje Babiše (ANO), mohla vadit koalice Spolu kvůli velké konzervativnosti, ale zároveň je odrazovali i Piráti svou radikálností. „STAN nemá silný kmenový elektorát, ale není ani silně doprava a ani doleva, nemusí nikomu moc vadit,“ dodal Mlejnek.
Podobně na to nahlíží i politolog Bureš. „Když si voliči přečetli kandidátku, tak aniž by jim Starostové museli něco našeptávat, tak se zalekli toho, že kandidáti Pirátů jsou příliš mladí. A dávali preferenční hlasy STAN, kteří jsou zkušenější,“ vysvětluje si.
Další roli v kroužkování podle Bureše sehrálo to, že pirátským voličům Starostové na kandidátce nevadili, kdežto mnohým voličům STAN Piráti ano. „A oni se chtěli vůči nim vymezit negativně a zabránit tomu, aby se spousta těch Pirátů do parlamentu dostala,“ komentoval Bureš.
I jedno křeslo pro Piráty ve vládě je dost, míní Hraba ze STAN
Konečně posledním faktorem mohlo být to, že Piráti nemají své podporovatele rozloženy v republice rovnoměrně. „V krajích, jako je Ústí nebo Liberecko, by měli Piráti velmi malou podporu. A je otázka, jestli, kdyby kandidovali sami, by je nestáhly tyto kraje tak dolů, že by jejich celkový výsledek byl mnohem slabší. Podle mě v regionech ani moc pirátských voličů nebylo. I když velkou část platili Piráti, velkou část programu napsali Piráti, tak velkou část voličů dodali Starostové,“ uzavřel Bureš.