Politolog: České vztahy se Slovenskem Pellegriniho vítězství nezlepší

Jak se změní vztahy České republiky a Slovenska po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem?

Vztahy se zhoršily v posledních měsících a myslím si, že zvolení Petera Pellegriniho na tom nic nezmění. Zahraniční politika je ve slovenských poměrech v první řadě utvářena vládou. Nový prezident bude pravděpodobně vystupovat jako taková lidská tvář Roberta Fica, která bude v rámci komunikace dodržovat diplomatické zvyklosti a bude vystupovat jako někdo, kdo má zájem na dobrých česko-slovenských vztazích. Pravděpodobně pojede i na první zahraničí cestu do Prahy. Na tom, co se tady odehrálo v posledních měsících, to ale asi nic nezmění.

Pellegrini ve svém projevu naznačil podporu vládě. Řekl ale také, že Slovensko zůstane na straně míru, ne války a udělá pro to vše. Jak tuhle zprávu číst, co tím nový prezident signalizuje?

Podle mě to odráží právě to, o čem jsem mluvil. V danou chvíli je slovenská vládní koalice proti vojenské pomoci Ukrajině, vystupuje výrazně prorusky, když tvrdí, že za válku může Západ. Výsledek je v rámci česko-slovenských vztahů jejich zhoršení.

Peter Pellegrini je kandidátem této vládní koalice a mezi prvním a druhým kolem kladl velký důraz na to, že Slovensko nemá vojensky pomáhat Ukrajině. Minimálně ne slovenský stát. Stejně tak jeho slova, že bude prezidentem míru, ne války jeho zdrženlivý postoj k ruské agresi potvrzují.

Důležitým rozměrem věci je i to, že tato vládní koalice udělala v posledních měsících věci proti některým liberálním aspektům demokracie a Pellegrini se na nich podílel. Není důvod si myslet, že by se v oblasti zahraniční politiky i vnitřní politiky choval nezávisle na současné vládní koalici.

To je něco, o čem se hodně diskutuje. Zda je Peter Pellegrini prodlouženou rukou Roberta Fica.

Neoznačil bych to za prodlouženou ruku. Spíš bych ho vnímal jako někoho, kdo bude souznít se současnou vládní koalicí.

Dá se to přirovnat k modelu, který fungoval v Polsku do loňských parlamentních voleb. Prezident Andrzej Duda byl velmi blízký vládě Práva a spravedlnosti a ve všem podstatném jí vycházel vstříc, včetně toho, že nevetoval zákony a nesnažil se vystupovat nezávisle na vládě. Dělal pouze kroky, které mohly působit korektivně, ale v nepodstatných záležitostech. Myslím, že Peter Pellegrini bude v tomto směru vystupovat podobně.

Je důvodné obávat se, že se bude Slovensko z hlediska omezování některých práv, svobod a médií ubírat podobným směrem jako Orbánovo Maďarsko?

Když se podíváte na vývoj na Slovensku po parlamentních volbách, tak to nabralo podobný kurz jako v případě Maďarska po nástupu Viktora Orbána. Jasně je to vidět třeba na plánu fakticky zrušit veřejnoprávní televizi a rozhlas nebo finančně vyhladovět vybrané nevládní organizace. Vládní koalice bude podle mne s Pellegrinim narážet na menší odpor než se Zuzanou Čaputovou, která například při svém odporu vůči novele trestního zákona poslala novelu na Ústavní soud k posouzení, zda není protiústavní. Dá se očekávat, že Pellegrini nebude v podobných případech vládní agendu blokovat. Bude pravděpodobně vystupovat jako vstřícný spoluhráč této vlády.

Jak silnou roli hrály ve volebním výsledku menšiny, zejména ta maďarská?

Kdybych hledal faktory, proč Peter Pellegrini uspěl, tak nejdůležitější byla úspěšná mobilizace voličů vládní koalice. Někteří z nich volili v prvním kole prezidentských voleb Štefana Harabina, nicméně průzkumy ukazovaly, že většina jeho voličů v předchozích parlamentních volbách volila Směr, případně Slovenskou národní stranu.

Pěkně je to vidět na volební účasti. Ve slovenských prezidentských volbách je výjimečné, aby byla přes 60 procent.

Vládní koalici se podařilo přesvědčit své voliče, že jsou tyto volby důležité a je potřeba zabránit zvolení kandidáta opozice. Mobilizace Ivana Korčoka proběhla také, ale stručně řečeno neuspěla, protože příliš mnoho dalších voličů opozičních stran, které by mohl oproti prvnímu kolu voleb získat, už nebylo k dispozici.

Pokud jde o maďarskou menšinu, vliv Maďarska, které má z mnoha důvodů blízko k Robertu Ficovi, tady byl poznat. Maďarská státní televize, další média i vládní politici poměrně výrazně podporovali Pellegriniho, což na Maďary na jihu Slovenska mělo vliv. Stejně tak sehrálo určitou roli vystoupení Krisztiána Forróa, maďarského kandidáta z prvního kola, byť v rámci maďarské reprezentace na Slovensku jsou postoje k Pellegrinimu rozporné.

Překvapilo mě, že si rusínská menšina na Slovensku myslí, jak zaznělo v jedné z reportáží, že žádná válka na Ukrajině není a všechno je lež, byť jsou od ní jen několik desítek až stovek kilometrů.

Rusíni z velké části žijí v nejvýchodnějších okresech Slovenska, které jsou z hlediska životní úrovně a ekonomiky nejzaostalejší část země a vládní koalice tam má velkou podporu. Velká část Rusínů volí současnou vládní koalici. Pokud to vezmete etnicky, může to působit trochu překvapivě, vzhledem k tomu, kde se tato menšina nachází, a byla by první na ráně v případě, že by Rusko zvítězilo ve válce s Ukrajinou.

Myslím si ale, že značná část voličů to vnímala optikou, kterou razil Pellegrini, to jest, že nechtějí válku ani pokračování konfliktu.

Strach z války byl i tématem českých prezidentských voleb. Tady Andrej Babiš s podobnou rétorikou, jakou měl Pellegrini, proti Petru Pavlovi nezvítězil. V čem to bylo jiné?

Když se díváte na Česko v době prezidentských voleb v lednu 2023, tak byl odpor vůči Rusku ve společnosti výrazně silnější, než je v současných slovenských poměrech. Podíváte-li se, kolik lidí tehdy odmítalo ruskou agresi a podporovalo vojenskou pomoc Ukrajině, tak to bylo v Česku výrazně více, než je nyní to na Slovensku.

Když se sledují dlouhodobé postoje k Rusku, tak Slovensko a Česko vycházejí rozdílně. Slovensko z průzkumů vychází jako výrazně prorusky orientovaná země, kde značná část obyvatel chce patřit do ruské sféry vlivu nebo minimálně neví, zda chce být součástí Západu. Výsledek zcela otevřeně proruského Štefana Harabina v prvním kole prezidentských voleb, kdy získal 13 procent hlasů, není náhodný.

Rétorika, se kterou pracoval Pellegrini, tak padla ve slovenských poměrech na mnohem úrodnější půdu a mnohem lépe zabrala než to, co používal Andrej Babiš v prezidentských volbách v lednu 2023.