Článek
Konkrétně bylo v Česku negativně laděno 52 procent stranických postů. V Maďarsku 47 procent, zatímco v Litvě pouze 17 procent. Pro některé strany v Česku, Maďarsku, Moldavsku a Rumunsku představovaly podle šetření vědců negativistické příspěvky nadpoloviční většinu veškerého obsahu, jímž se na sociální sítí prezentovaly.
Negativita generuje sociálním sítím i pisatelům více reakcí a komentářů a přitahuje tak i voliče.
„Vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem. Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Alena Pospíšil Macková.
Neúspěch ve volbách ho bolet nemusí. Za kampaň SPD účtoval jejich zastupitel miliony
V rámci Česka byla v kampani akcentována zejména ekonomická témata, což například v západní Evropě není tak obvyklé. Menší byl naopak důraz na migraci, životní prostředí či náboženskou nesnášenlivost.
„Pokud bychom chtěli najít nějaký společný vzorec pro všechny sledované země, tak vyniká zahraniční politika. Výraznost negativity v příspěvcích zabývajících se zahraniční politikou zdůraznila citlivost tohoto tématu pro region,“ uvedla Pospíšil Macková.
Skončil v ringu Hamáček, nebo Bartoš? aneb Úlety letošní kampaně
