Článek
To je příklad bývalého místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Michaela Hrbaty (ODS). Přes voličské síto neprošel, nyní ale sedí na ministerstvu obrany coby náměstek se stotisícovým platem, přičemž koncem srpna vyinkasuje 359 555 korun hrubého jako odchodné za své čtyřleté poslancování.
Za týden vyprší tříměsíční lhůta, po jejímž uplynutí mají bývalí poslanci nárok na odchodné. To ale za předpokladu, že v té době nezískali jinou ústavní funkci. A tu Hrbata nezískal, byť zůstává dále na politickém výsluní. Není ústavním činitelem, nýbrž úředníkem. Není jediný.
Ve službách státu dál zůstává třeba i bývalý poslanec a exministr Topolánkovy vlády Martin Říman ODS). Do květnových voleb už nešel. Nyní zakotvil v dozorčí radě elektrárenského gigantu ČEZ ovládaného státem, je i šéfporadcem premiéra. Ani on o odchodné nepřijde, v jeho případě činí 294 720 korun hrubého. Byl řadovým poslancem, proto dostane méně.
Do dozorčí rady ČEZ zamířil i exministr financí Eduard Janota s odchodným 225 tisíc korun hrubého.
Odchodné přisuzuje bývalým poslancům, senátorům i ministrům zákon o platech ústavních činitelů. Počítá se z výše posledního platu, který brali ve funkci plus násobek ukončených let ve Sněmovně, tedy až pět platů za celé volební období.
Soudkyně nic nedostala, náměstci ministrů ano
Oči pro pláč zůstaly naopak bývalé soc. dem. poslankyni Haně Šedivé. Po ukončení poslanecké kariéry se téměř obratem stala soudkyní, takže na jakékoli odchodné ztratila nárok. Soudci totiž spadají do stejného zákona jako ústavní činitelé.
A do třetice: odchodné si odnesou také bývalí ministři Fischerovy vlády, byť někteří z nich se znovu objevili na výplatní listině ministerstev. Týká se to třeba Ruth Bízkové a Petra Šimerky, kteří se vrátili do náměstkovských funkcí na ministerstvu životního prostředí a práce a sociálních věcí. Tedy opět do služeb státu.
Bývalí ministři úřednické vlády mají nárok na dva měsíční platy. Šimerka tak dostane 225 tisíc, Bízková pouze polovinu, protože ve funkci byla jen tři měsíce. Dva platy dostane také exministr obrany Martin Barták, který skončil jako náměstek na ministerstvu financí.
O odchodné přitom nemusí přijít ani další bývalí politici, kteří ještě v květnu zoufali, že jejich politická kariéra skončila kvůli voličské nepřízni. Teď se někteří z nich rozhodli bojovat o křesla v Senátu.
Jak je to možné? Senátní volby se konají až v polovině října, tedy více než čtyři měsíce po konci jejich poslancování. V případě zvolení do horní komory odchodné vracet nebudou, neboť mezitím uplyne tříměsíční lhůta pro jeho vyplacení.
O senátorská křesla se rozhodli bojovat např. bývalí soc. dem. poslanci Miloslav Svoboda, Miloslav Soušek či Zdeněk Besta. Ani jeden z nich v květnových volbách neuspěl, takže Svobodovi coby bývalému místopředsedovi výboru náleží odchodné téměř 360 tisíc hrubého, totéž i Souškovi jako bývalému předsedovi podvýboru. Pouze jeden plat ve výši 58 944 dostane Besta, který do Sněmovny nastoupil v červenci loňského roku a neměl žádnou funkci. Za celou dobu v dolní komoře promluvil jedinkrát, a to ještě pouze zpochybnil hlasování.
Komunista Václav Snopek, který také usiluje o zvolení do Senátu, dostane 313 tisíc.
Přes 560 tisíc pak dostanou někdejší místopředsedové Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) či Lucie Talmanová ODS). Kasal skončil ve Sněmovně nechtěně, protože lidovci nepřekročili pětiprocentní hranici, Talmanová v květnu už nekandidovala.
Nyní budou oba znovu bojovat o Senát. Stejně jako třeba šéfka lidoveckého klubu Michaela Šojdrová s odchodným přes 415 tisíc, nebo bývalá zelená rebelka Olga Zubová, která se jako někdejší řadová poslankyně musí smířit s třemi sty tisíci. Zhruba 360 tisíc náleží dalšímu z uchazečů o senátorské křeslo, bývalému předsedovi podvýboru Petru Bratskému ODS).