Politické strany dostaly od státu přes 636 milionů korun, nejvíc ANO

Loňské příspěvky partajím vyšly státní kasu dráž než v roce 2023, a to o více než 90 milionů korun, informovalo ministerstvo financí. Mohou za to evropské volby, po kterých stát vyplácel příspěvek na úhradu volebních nákladů všem stranám, které získaly alespoň jedno procento voličů. Za každý hlas dostanou 30 korun, celkem skoro 86 milionů.

Vůbec nejvyšší příspěvky loni čerpalo ANO. Dohromady mu přiteklo přes 176 milionů korun, zhruba o 36 milionů korun víc než v roce 2023. Necelých 139 milionů korun získalo na příspěvcích na činnost, dalších skoro 14 milionů na činnost politického institutu a přes 23 milionů korun dělala úhrada volebních nákladů za volby do Evropského parlamentu.

ODS, která loni od státu získala přes 97 milionů korun, dostala za evropské volby, v nichž kandidovala v koalici Spolu, necelých 8 milionů korun, na institut 8,2 milionu korun.

Trojici největších příjemců státních příspěvků uzavírá hnutí Starostové, které dostalo přes 80 milionů korun, z toho 7,7 milionu za evropské volby a 6,6 milionu korun na svůj institut. Zbytek činil příspěvek na činnost, tedy stálý příspěvek a příspěvky za mandáty poslanců, senátorů a krajských zastupitelů.

Za hnutím následovala KDU-ČSL s příspěvky 58,8 milionu korun, SPD s 45,3 milionu korun, Piráti s 41,7 milionu korun a TOP 09 s 36,9 milionu korun.

Z uskupení, která nemají zastoupení ve Sněmovně, dostaly nejvíc peněz od státu KSČM a SOCDEM, obě shodně 21,1 milionu korun. Za nimi následuje hnutí Přísaha s 18,8 milionu korun. Celkem stát stranám, které nemají poslance, rozdal 99,5 milionu korun.

Výše státních příspěvků se odvíjí od výsledků v posledních volbách a počtu mandátů, které strany drží v parlamentu a krajských radnicích. Stálý příspěvek dostávají strany, které získaly v posledních sněmovních volbách aspoň tři procenta hlasů. Za každých dalších započatých 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 tisíc korun až do limitu 10 milionů korun.

Strany však k tomu dostávají i příspěvky na mandát poslance a senátora, ten činí ročně 900 tisíc korun. Na mandát člena zastupitelstva kraje a zastupitele hlavního města Prahy 250 tisíc korun ročně.

Strany, které uspějí ve sněmovních volbách alespoň dvakrát z posledních tří po sobě jdoucích volebních obdobích, mají také nárok na příspěvek na podporu činnosti svého politického institutu. Ročně činí desetinu z celkové výše příspěvku na činnost.

Kromě příspěvků od státu strany dostávají peníze i od svých sponzorů a členů. Jejich výše za loňský rok bude známá až z výroční zprávy, kterou musí strany odevzdat do konce března.

Obvykle činí dary příjem pro strany ve výši jednotek až desítek milionů korun. Například za rok 2023 dostalo ANO necelých 12 milionů a ODS necelých 15 milionů.

Část peněz, které strany loni od státu vyčerpaly, zase obratem utratily v kampani do evropských, krajských a senátních voleb. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran zveřejnil souhrnné výdaje všech politických stran za kampaň do krajů a Senátu. Krajská vyšla na 334 milionů korun, senátní na 94,5 milionu korun. Kampaň do evropského parlamentu stála v součtu asi 156 milionů korun.

Už do loňského roku ale strany vstupovaly ve finanční kondici. Většina parlamentních stran hospodařila dle výročních zpráv za rok 2023 s přebytkem. Největší uvedlo hnutí ANO, a to 27,6 milionu korun. Do kladných čísel se dostalo i hospodaření ODS, po zdanění jejich výsledek za rok 2023 činil 22 milionů korun.

Piráti předloni hospodařili s přebytkem 20,6 milionu korun, SPD vykázalo přebytek 18,2 milionu korun, STAN hospodařilo s přebytkem přes 10,6 milionu korun a lidovci měli kladný výsledek 8,5 milionu korun.

Jako jediná z parlamentních stran se ztrátou předloni skončila koaliční TOP 09, a to ve výši 2,3 milionu korun. Politické strany a hnutí zpracovávají výroční finanční zprávy vždy v závěru prvního čtvrtletí. Podle zákona o politických stranách mají povinnost zprávy předložit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí každý rok do 1. dubna.