Článek
"Myslím, že s přílepky je konec a je to dobře," řekl v sobotu Právu šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Připustil, že tato praxe se začala "dost zoufale zvrhávat". S tím souhlasí i místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Dovedu si představit, že to změní praxi ve Sněmovně a hodně to přispěje ke kultuře," uvedl.
Třetí komora?
Jeho stranický kolega, šéf klubu soc. dem. Michal Hašek, sice rozhodnutí soudu respektuje, nicméně jako právník tvrdí, že ÚS se v tomto případě zachoval jako třetí parlamentní komora. "V takovém případě by mělo být v ústavě nebo jednacím řádu řečeno, že se to nesmí," řekl Právu k přílepkům. Politici sami uznávají, že jde o nestandardní řešení, avšak tvrdí, že se mu nelze vyhnout v případech, kdy je třeba něco urychleně změnit a nelze čekat na celý, několik měsíců trvající legislativní proces.
Motivace však často bývá jiná: nepozorovaně, bez zdůvodňování protlačit změnu, která by jinak mohla být podrobena debatě včetně posuzování vládou.
Do minulosti asi nesáhnou
Jsou tedy kvůli rozhodnutí Ústavního soudu ohroženy i všechny přílepky z minulosti? V tom si někteří poslanci nejsou jistí. Šlo by přitom o pěknou řádku zákonů. Jedním z přílepků byla před více než rokem novela zákona, jíž si politici rozmrazili své platy. Stačil přitom zmíněný legislativní trik. Při schvalování zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů v tichosti a bez jakéhokoli zdůvodnění poslanci předložili návrh, který neměl vůbec nic společného se služebním zákonem, ale změnil zákon o platech ústavních činitelů a zajistil jim pravidelný každoroční růst.
Dalším příkladem je změna, kterou kdysi nepozorovaně protlačil ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, na jejímž základě se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměru v nepodnikatelské sféře. Politikům, jimž do té doby platy rostly v závislosti na rozhodnutí vlády, novely takového druhu nebyly po chuti a Špidla věděl, že by narazil. Zvolil tedy postup, který poslanci ve Sněmovně přehlédli.