Článek
Mezi omluvami ve Sněmovně se na začátku každého jednacího dne zdravotní důvody objevují běžně. V Senátu důvody omluv nezveřejňují, tak není možné zjistit, proč se člen komory na jednání nedostavil.
Zatímco běžný zaměstnanec během nemoci přijde o značnou část platu, poslanci a senátoři se takového postihu obávat nemusejí. Většina z nich si nemocenskou evidentně totiž nevybírá.
Proč by ostatně šli na nemocenskou a přicházeli tak o peníze, když mohou jen s formální omluvou nebo i bez ní zůstat doma, jak chtějí dlouho, a brát plný plat?
Nemocenská je přitom jedna z mála výhod, na jejíchž změnách ve svůj neprospěch byli politici ochotni se za celá léta dohodnout.
Ubrali si, ale stále mají víc
Do roku 2003 bylo marodění pro politiky „lahůdkou“. Půl roku zaručený plný plat je nenutil nijak se zamýšlet nad otázkou, zda při nemoci jít pracovat do Sněmovny či do Senátu.
V rámci povodňových opatření v roce 2002 ale přišla vláda Vladimíra Špidly s tak razantní změnou nemocenské, že výhoda půlročního nekráceného platu politiků byla neudržitelná, takže si tuto dobu zkrátili na „pouhý“ měsíc.
Zatím poslední změnu přinesla Topolánkova reforma veřejných financí. Politici se přiblížili lidem – první tři dny nedostane nemocný poslanec či senátor také ani korunu. Pak už se jejich dávky od běžného zaměstnance liší, protože do konce 14. dne marodění dostává politik náhradu mzdy za všechny kalendářní dny ve výši 60 procent svého základního denního platu (nejnižší měsíční plat – tedy za třicet dní – u poslance a senátora bez jakékoli funkce činí 58 944 korun hrubého). Až po dvou týdnech se s ostatními marody srovnají a berou běžnou nemocenskou.
Zásahem do příjmů poslanců a senátorů je ale odnětí náhrad (měsíčně činí až 43 tisíc, nedaní se) po dobu, co jsou nemocní, neboť podle zákona jim náhrady náleží jen po dobu skutečného výkonu mandátu.
Nikdo je nehlídá
Mezi zákonodárci a běžnými zaměstnanci je ale jeden zásadní rozdíl: zaměstnanec si neschopenku od lékaře při absenci vzít musí – pokud nemá tolerantního šéfa, který mu umožní zůstat den dva vyležet. Někteří lidé si proto raději berou dovolenou či si – mají-li možnost – píšou ošetřování člena rodiny, aby netratili.
Poslanci a senátoři nemusí nic. Oni prostě do Sněmovny či do Senátu nepřijdou, v lepším případě se omluví.Většinou ale nedělají ani to. Proč také? Nikdo je nekontroluje, nikdo po nich nevyžaduje předložení neschopenky, dokonce po nich nikdo ani nevyžaduje sdělení a doložení důvodu, proč se nedostavili do práce. A nikdo je za absence ani nepostihuje.
Takže těch několik marodů, kteří opravdu byli donuceni sáhnout pro neschopenku, jsou výjimky. Jedním z posledních případů je poslanec Michal Doktor (ODS), na kterého při práci v lese spadl strom a zdevastoval mu nohu tak, že skončil na jednotce intenzivní péče.
„Jsem stále ve stavu nemocných, neschopenku jsem odevzdal. Za celou kariéru, přiznám se, marodím poprvé. Ale vzhledem k tomu, jak vážně jsem byl marod, to jinak ani nešlo,“ svěřil se Právu.
Doktor patří k bílým vránám v dolní komoře, neboť podle údajů z kanceláře Sněmovny v roce 2006 čerpal téměř rok nemocenskou jen soc. dem. František Vnouček. Dva následující roky na nemocenskou nešel dokonce nikdo. Loni to byli Vladimír Hink (ODS), který marodil tři týdny, a soc. dem. Zdeněk Jičínský se dvěma měsíci zdravotní absence.
Senátoři také moc nemarodí
Současná Sněmovna má dlouhodobého maroda: lidovce Tomáše Kvapila, který již patnáct měsíců chybí kvůli mozkové mrtvici a není schopen ani komunikovat, a tedy se případně ani vzdát mandátu. Na začátku každého jednacího dne se tak opakuje jeho omluva z jednání. Jeho stranický šéf Cyril Svoboda udržuje s ním i s rodinou pravidelný kontakt.
Podle informace z kanceláře Senátu v tomto volebním období pobírali nemocenské dávky jen dva senátoři. Josef Vaculík, který v září 2008 havaroval, do konce svého mandátu byl pak na nemocenské a ještě dalších 252 dnů čerpal dávky v rámci podpůrčí doby, i když už senátorem nebyl.
Druhým marodem byl lidovecký Jiří Čunek, který loni v únoru ležel týden doma v horečkách. „Byl jsem nemocný, byl jsem doma a nepracoval jsem. Myslím, že je normální v takovém případě si vzít nemocenskou,“ řekl Právu Čunek.
Jak vypadá zabezpečenív nemoci při platu 58 944 Kč* | |||
---|---|---|---|
Doba nemoci | Zaměstnanec | poslanec a senátor | Kdo platí |
1. až 3. den | 0 | 0 | 0 |
4. až 14. den | 6883 | 12 969 | zaměstnavatel/parlament |
15. až 30. den | 11 280 | 11 280 | nemocenská ČSSZ |
*Základní hrubý plat poslance a senátora, bez funkce. | |||
Částky ve 4.–14. dni jsou zaměstnancům vypláceny jen za pracovní dny, politikům za každý kalendářní den. Poté ve všech kategoriích za všechny dny. | |||
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení |