Politici si musí pospíšit. Hrozí jim, že za leden nedostanou výplatu

„Jestli v měsíci, za který odvádíte práci, bude stanoveno, jakým způsobem jste za tu práci odměňován, tak to sice není úplně šťastné, ale ještě je to únosné. Ve chvíli, kdy by to mělo být až v únoru nebo ještě později, tak nemáte žádnou úpravu, za kterou máte pracovní výkony odměnit,“ řekl Novinkám ústavní právník Jan Kysela.

Že potíže nastanou po „přetečení“ do dalšího měsíce, potvrzuje i ústavní expert z Masarykovy univerzity v Brně Robert Zbíral.

„Pokud zákon nabude účinnosti až po 1. únoru, bude ve vztahu k odměně za práci vykonané v lednu 2025 retroaktivní. Je to ale velmi zvláštní případ, neboť nová úprava nekonkuruje žádné nyní účinné úpravě, ta totiž vůbec neexistuje,“ uvedl pro Novinky.

Oba právníci pak připomínají, že díky tomu, že zákon není platný, tak všichni, kterých se novela týká, pracují vlastně „zadarmo“ či bez znalosti, kolik peněz skutečně za svou práci dostanou.

„Pokud by nebyl (zákon) přijat, za leden by také nemuseli obdržet plat žádný,“ míní Zbíral. Chybu vidí jednoznačně na straně vlády a koaliční většiny, která si pro schválení vyhradila jen krátký časový úsek.

Kysela pak mluví o nouzové variantě - třeba že ministerstvo práce a sociálních věcí obešle všechny mzdové účetní institucí, kterých se aktuální vakuum týká, a vyzve je k výpočtu výsledné částky, jako kdyby právní základ existoval. „A pak ať zváží, jestli se jim nechce lidem nedat nic, což by asi vedlo k soudním sporům,“ dodal.

Podle politiků by k potížím dojít nemělo. „Vše je zkoordinované tak, aby se to stihlo,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Sněmovna má schvalovat konečnou podobu zákona ve středu.

„Komunikujeme, děláme vše pro to, abychom na schválenou podobu zákona byli připraveni okamžitě. Projednávat bychom jej měli 28. ledna,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Prezident Petr Pavel by tak měl na podpis zákona tři dny. „Situaci budeme řešit standardní cestou. Prezident se vyjádří poté, co návrh přijde k podpisu,“ uvedl pro Novinky mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.

Ústavní soud řekl již koncem května, že je nutné zákon o platech politiků, ale i soudců přepracovat, a jeho část smazal. Soudcům se platy navýšily rovnou, zákonodárci pak měli na úpravu těch svých čas do konce letošního roku.

Koalice si následně nejprve naběhla, když Marian Jurečka (KDU-ČSL) jako ministr práce a sociálních věcí zveřejnil, že platy politiků by mohly vzrůst o 14 procent. To pobouřilo odbory i opozici a nakonec vláda přišla s návrhem, že půjde jen o 6,9 procenta. V takové podobě zákon podpořil i sněmovní rozpočtový výbor. Ten navíc souhlasil i s pozměňovacím návrhem ministra Jurečky, aby platy politiků do budoucna rostly nanejvýš o pět procent oproti předchozímu roku.

Opozice v čele s hnutím ANO ovšem již zůstala na barikádách a snaží se všemi dostupnými prostředky zvýšení platů politiků blokovat. Místo toho navrhuje, aby si politici platy zmrazili, a o tom, jak budou odměňováni, jednali až v následujících letech.