Politici si hrají s ohněm. Slovní násilí se rychle změní na fyzické, varují odborníci

„Veřejný prostor v posledních letech velmi zhrubl, zvykli jsme si na to. Opozice dnes vše odmítá a přilévá olej do ohně, představitelé vládních stran jim to vrací ve stylu na hrubý pytel hrubá záplata, protože nechtějí vypadat slabší,“ popsal Otto Eibl, odborník na politickou komunikaci z Masarykovy univerzity v Brně.

„Je tu tlak na neustálou komunikaci, musí se vytvářet obsah pro sociální sítě. Mezi politiky je pak třeba mít konflikt, aby stálo za to je sledovat,“ dodal Eibl s tím, že na sítích na rozdíl od tradičních médií neexistují pravidla toho, „co se smí“.

Ve stejný den, kdy Rakušan nedlouho po slovenském atentátu vyzýval ke „zklidnění atmosféry, ne k jejímu šponování“, lídr Spolu v evropských volbách Alexandr Vondra označil své politické protivníky za „užitečné idioty Ruska“.

Na sociální síti X zase profil stínové vlády hnutí ANO sdílí třeba příspěvek své poslankyně Jany Berkovcové, která označuje premiéra Petra Fialu (ODS) za „největšího podvodníka v politických dějinách naší země“.

Sám předseda vlády Fiala si zase pochvaloval internetovou kampaň, kde Andreji Babišovi a Kláře Dostálové přimalovali marketéři na tváře ruské vlaječky. Na dotaz, zda toho i ve světle událostí na Slovensku nelituje, odpověděl v rozhovoru Novinkám: „Nelituji. Za 154 korun takováto neuvěřitelná reklama, vlastně politická, to si člověk ani nedovede představit. Možná 156 korun.“

„Politický boj je podstatou demokracie. Problém je, že se tento souboj zaměňuje za boj proti nepříteli, na Slovensku je to vidět ještě více než u nás. To je obrovský problém,“ popsal Jan Bureš, politolog z Metropolitní univerzity Praha. „Když dovolíme účastníkům politické debaty, aby se vyjadřovali vulgárně a násilně, může se to velmi rychle zvrátit do násilí fyzického,“ dodal Bureš.

„Nechci malovat čerta na zeď, ale pokud se vyvolává frustrace, hněv a strach, dříve nebo později to může vést k tomu, co se stalo na Slovensku. Někteří politici si zahrávají s ohněm,“ souhlasí Eibl. „I ze zahraničních průzkumů vyplynulo, že lidé nechtějí negativní kampaně. Zároveň si nicméně negativní věci nejvíce pamatovali, takže je to složitější. Jde o to, jak se s negativitou pracuje, jaký typ emocí se vzbuzuje,“ dodal Eibl.

Lubomír Kopeček, politolog z Masarykovy univerzity v Brně, si všiml hladkého průběhu prvního čtení penzijní reformy. „Nevím, jestli to spojovat s atentátem na Slovensku, mohl to být jeden z faktorů. Bylo to překvapivě klidné, konstruktivní a velmi se to lišilo od situace, jaká byla ve Sněmovně jen pár týdnů či měsíců nazpět,“ řekl Kopeček.

Dodal, že klidnější výměny názorů si všiml i v politických debatách. „Nějaký posun nastal, ale jestli bude dlouhodobější, to si netroufám tvrdit, spíše bych byl skeptičtější,“ doplnil Kopeček. Zároveň zdůraznil, že nesleduje sociální sítě. Právě ty jsou přitom důležitým a často vyostřeným komunikačním kanálem.

„Jde o velký problém. Stále větší prostor dávají lidem, jejichž názory rozrušují demokratický systém,“ uzavřel Jan Bureš s tím, že by mělo dojít k větší regulaci těchto sítí.