Politici nedostali plat za leden

„V prosinci byla určitá verze, kterou jsem byl připraven podepsat. A ona se od té doby dost podstatně změnila. Takže u toho bych zatím asi zůstal,“ naznačil své váhání novinářům Pavel.

Normu dostane k podpisu na stůl po uplynutí měsíční lhůty od projednání Senátem, která skončí 16. února.

Hlava státu může s podpisem otálet 15 dní, podle informací Novinek z jejího okolí to však neudělá a o normě rozhodne rychle.

Pokud zákon podepíše, následně vyjde ve Sbírce zákonů a účtárny budou moci platy politikům vyplatit. „Výplatní termín je posunut na dobu účinnosti novely zákona o platu představitelů státní moci. Poslanci tedy dostanou plat později, než byl dosud obvyklý výplatní termín,“ potvrdila Novinkám mluvčí Sněmovny Martina Lustigová.

Pokud prezident zákon vetuje, bude jeho rozhodnutí rozesláno poslancům a nejdříve za 10 dnů od doručení se jej mohou pokusit přehlasovat.

„Teď máme únorovou schůzi, další bude až březnová. Pokud zákon pan prezident vetuje, měl by se projednat až v březnu,“ předpokládá šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Poslanci však mohou svolat i mimořádnou schůzi na konec měsíce, pokud prezident o normě rozhodne hned 16. února a své stanovisko obratem rozešle. Kvůli obstrukcím by však stejně zákon nejspíš nestihli odhlasovat.

Pokud by zákon nestihl vyjít ve Sbírce zákonů do konce února, bude muset situaci ministerstvo práce řešit, aby účtárny mohly lednové platy vyplácet zpětně. Zatím však vláda počítá s tím, že tento problém nenastane a prezident zákon podepíše.

„Nejzazším dnem, kdy lze výplatu provést, je podle zákona 28. únor 2025. Protože máme za to, že je tento termín reálný, MPSV nyní nebude předkládat žádnou jinou úpravu,“ uvedl resort ministerstva práce.

Věc nechtěl komentovat ani předkladatel zákona, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Nerad spekuluju, položte mi otázky příští týden, až budeme vědět, jaká varianta nastane,“ řekl Novinkám.

Co se stane, pokud do konce února zákon nezačne platit, dnes neřekne podle ústavního právníka Ondřeje Preusse nikdo. „Protože to nikdo neví. Ta situace je zcela bezprecedentní,“ řekl Novinkám. „Už dávno to není ‚za minutu dvanáct‘. My jsme po dvanácté. Ten zákon měl být schválen do konce minulého roku, aby mohl platit od ledna. Každému náleží za práci odměna, nelze říci, že proto, že nemáme zákon, tak někomu nenáleží odměna,“ zdůraznil.

Nynější složitou situaci zavinily vláda i opozice společně. Ústavní soud shodil předchozí zákon, podle kterého se počítaly platy ústavních činitelů, v květnu s platností od roku 2025. Vládní strany ale předložily nový zákon až v říjnu. Sněmovna a Senát tak nedostaly dostatek času na to, aby jej projednaly a schválily. Opozice to vládě neulehčila a odmítla zrychlené jednání, zákon se tak v posledním čtení schvaloval ve Sněmovně až v lednu. Senát následně normu ani nepřijal a ani nezamítl, ležela tak 30 dní, než ji na stůl dostal Pavel.

Veto Pavlův poradce a ústavní právník Jan Kysela nepokládá za nejlepší řešení. „Buď bude přehlasováno, ovšem s ohrožením dalšího měsíce, anebo nebude. Pak nebude dalších x měsíců žádná úprava,“ řekl Novinkám.

„Kdybychom na zákon rezignovali a řídili se jen nálezem Ústavního soudu, proč to tak nedělat i v jiných případech?“ dodal. Ústavní soud by přitom podle ústavních právníků neměl tvořit legislativu.

Ani podpis prezidenta by ale neučinil za dohady nad zákonem tečku. Zákon zkritizovala Unie státních zástupců i justiční grémium složené z vrcholných představitelů soudů a soustavy státních zastupitelství. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy k tomu napsal jménem grémia prezidentovi dopis.

„Klíčové datum bude 25. únor, kdy bude oznámeno rozhodnutí Evropského soudního dvora v Lucemburku ve věci soudcovských platů v Polsku a Litvě. Předpokládám, že padnou obecnější argumenty. Do té doby by podle mého názoru prezident zákon podepisovat neměl,“ řekl Novinkám prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Nedovedu si představit, že by tenhle zákon nešel k Ústavnímu soudu (ÚS),“ dodal.

Justice kritizuje, že novela vůči soudcům pro letošní rok opakuje snížení platové hranice. Podle novely mají platy vrcholných politiků vyrůst o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos zvýšit o méně než jedno procento, pětiprocentní omezení se na platy v justici nevztahuje.

Na rozdíl od zákonodárců soudci a státní zástupci v únoru lednové platy dostali. Jejich úřady jim vyplatily platy počítané ze základny ve výši trojnásobku průměrné mzdy z roku 2023.