Článek
„Musíme zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Musíme dokázat tyto peníze zajistit a musíme se postarat o to, aby byly utraceny rozumně a účelně,“ prohlásil v projevu k třetímu výročí války na Ukrajině premiér Petr Fiala (ODS).
Fiala: Mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu
A zatímco jeho kolegové z vlády souhlasně přitakávají, hnutí ANO vnímá tři procenta HDP jako nereálný a zbytečný cíl. „Výdaje na obranu rostou, protože roste i HDP. V roce 2024 byly 2 procenta HDP 160 miliard korun, v roce 2026 to bude 177 miliard a v roce 2027 dokonce 185 miliard korun. Vláda nedokáže smysluplně utratit ani stávající rozpočet a tahle honba za procenty vede jen k tomu, že se utrácí netransparentně a neefektivně,“ napsal Právu lídr ANO Andrej Babiš.
Evropskou armádu ne, posílit NATO ano
Lídr německé CDU/CSU a zřejmě budoucí německý kancléř Friedrich Merz by v Evropě rád hovořil o vybudování obranných kapacit, aby se země po odklonu USA v zahraniční politice nemusely spoléhat jen na NATO.
Pro české politiky je to však myšlenka až kacířská. „Musí se co nejvíce posílit evropská část NATO. Budování paralelních struktur by nás zbytečně vysilovalo,“ míní europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
Takový názor panuje i v ODS. „K posílení evropské části NATO a vyslání mírové mise na Ukrajinu se stavím kladně. Je to nutnost a administrativa USA dělá vše pro to, aby se tak stalo,“ řekl Právu poslanec Karel Krejza.
Vznik evropské armády nedává smysl ani exministrovi obrany za hnutí ANO Lubomíru Metnarovi. „Vždy by docházelo k duplicitám v rámci alianční struktury a k oslabení nastavené kolektivní obrany v rámci NATO, zvláště v oblasti velení a řízení,“ řekl Právu.
O posílení evropské části NATO se pak evropské země musí podle něj bavit realisticky. „Předem pojďme vyhodnotit požadavky na zvýšení obranyschopnosti Evropy a požadavky na budování schopností výstavby armády dle NATO – poté, co budeme tyto požadavky znát, musíme naplánovat jejich plnění s ohledem na možnosti dílčích národních rozpočtů. Uvidíme, jaké budou závěry červnového summitu NATO v Haagu,“ napsal Právu.
Nezbytné je posílení evropského NATO i podle lidoveckého poslance z branného výboru Jiřího Horáka. „Bylo by nešťastné, aby se Evropa stavěla do role prosebníků, kteří se stále budou domáhat americké obrany, ale sami se na své obraně budou podílet minimálně,“ řekl Právu.
Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) by na vytvoření takové armády neměla Evropská unie ani dostatek času. „Před dalším útokem z Ruska máme náskok jen pár let. Místo ztrácení času vymýšlením nových struktur věnujme čas, energii a prostředky do obrany, nikoliv do politikaření,“ poznamenal.
„Je to předčasné“?
Většina politiků se pak vyhýbá otázce, zda by se Česká republika měla po případném uzavření mírové dohody připojit k mírové misi na Ukrajině. O ní již jednal americký prezident Donald Trump, jako řešení se zdá být schůdná i pro celou řadu evropských států. Mezitím co se k účasti už začaly některé evropské země hlásit, čeští politici otázku pokládají za „předčasnou“.
„Současné diskuse o zapojení ČR považuji za velmi předčasné, záležet bude na konkrétních parametrech případného příměří a míře zapojení našich spojenců, a to včetně americké podpory,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
My potřebujeme naše vojáky doma.
Podle poslance Pavla Žáčka (ODS) by k českému zapojení vedla „dlouhá cesta“. „Neméně složitý by byl mandát mise a všechny další potřebné věci jako logistika, zpravodajské pokrytí… Pak se teprve zeptejte, zda se toho budeme účastnit,“ řekl Právu.
Poslanec za TOP 09 Michal Zuna zase připomněl, že ještě není jasné, co bude na konci dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. „Neznáme ani povahu, cíle či délku případné účasti českých vojáků na Ukrajině,“ poznamenal.
Babiš nápad, aby čeští vojáci hlídali na Ukrajině nové hranice, rovnou odmítl. „My potřebujeme naše vojáky doma. A hlavně by se měla paní ministryně Černochová zaměřit na to, aby jí vojáci neodcházeli. Naopak by je měla nabírat, jak slibovala,“ napsal Právu.
Podobný postoj zaujal i šéf SPD Tomio Okamura. „Česko by mělo vybudovat svou armádu tak, aby byla schopná bránit naši zemi,“ uvedl.
Merz zpochybnil budoucnost NATO v současném formátu
