Článek
Na okamžik, kdy se Eva Ulmová rozhodla vstoupit do registru dárců, si vzpomíná i dnes.
„Bylo to před patnácti lety, jela jsem autobusem a četla článek o mladíkovi, který takhle zachránil život dvouleté holčičce. Tehdy se ještě říkalo, že to strašně bolí, ale já jsem okamžitě věděla, že to musím udělat. Už jsem měla dvě děti a představa, že bych mohla třeba někomu jinému zachránit jeho děti, mě donutila okamžitě jednat,“ vzpomíná.
Zaregistrovala se a dlouho se nic nedělo, až v roce 2009 zazvonil telefon. „Vůbec jsem neváhala. Jednou jsem se dala do boje, tak to dotáhnu, říkala jsem si,“ svěřila se Právu se svými prvními pocity.
Dárcovství vždy probíhá anonymně a až po několika letech umožníme dopisní spojení mezi dárcem a příjemcem, případně také jejich setkání
Na rozdíl od standardního způsobu odběru kostní dřeně z pánevního dna pod narkózou jí lékařka doporučila druhý způsob.
„Pět dní podává většinou praktická lékařka injekčně růstový faktor, což je běžná látka, kterou tělo obsahuje, jen je v takovém množství, že díky ní krvetvorné buňky odcestují z kostní dřeně. Odebírají se pak ze žíly na paži, což trvá asi čtyři hodiny,“ vysvětluje Jana Navrátilová, vedoucí lékařka centra registru dárců kostní dřeně fakultní nemocnice v Plzni.
„Těch pět dnů bylo, jako bych měla trochu chřipku. Bolely mě kosti, klouby, ale ne nějak moc,“ popisuje policistka sloužící na oddělení ve Volyni.
Podpora celé policie
„Dárcovství vždy probíhá anonymně a až po několika letech umožníme dopisní spojení mezi dárcem a příjemcem, případně také jejich setkání. Až když víme, že příjem dopadl dobře a pacient je zdravý,“ vysvětluje lékařka.
Jediné, co dárkyně v září 2009 věděla, bylo, že jde o mladou ženu se dvěma dětmi. „Byl to přesně případ ženy, matky malých dětí, kterou jsem tehdy byla i já, když jsem se rozhodla vstoupit do registru,“ dodává Eva Ulmová s tím, že by moc stála o setkání se ženou, kterou zachránila.
Aby mohlo být těchto šťastných konců víc, rozhodla se letos vyhlásit kampaň Podpořme darování kostní dřeně i Policie ČR. Patronem projektu se stal Martin Červíček, bývalý policejní prezident, který se sám registroval.
„Doufám, že mě budou následovat i moji kolegové. Hned jak jsme se pro tuto kampaň rozhodli, projednal jsem to se všemi čtrnácti krajskými řediteli a ti si to už budou posouvat dál a realizovat dle možností se svými podřízenými. Není to povinné, ale tito lidé nemají mít Pomáhat a chránit jen napsané na autech, a proto věřím, že se jich mnoho přihlásí. V rámci kampaně pořádáme také ještě patnáct koncertů Hudby Hradní stráže a Policie ČR,“ říká Červíček.
Dárců stále málo
Český registr dárců kostní dřeně má zhruba 45 tisíc potenciálních dárců. To však stále nestačí.
„Loni jsme vyhledávali 231 dárců pro české pacienty. Největší pravděpodobnost je u sourozenců. I když i my patříme do mezinárodní sítě registrů, výhodné je najít dárce v té dané zemi, i kvůli logistice. Od roku 1992 jsme odebrali 500 českých dárců, ale provedli přes tisíc transplantací. Například ze sousedního Německa máme až 35 procent dárců. Bohužel třiceti procentům nemocných nenajdeme žádného vhodného dárce,“ dokládá smutnou skutečnost vedoucí lékařka centra registru.